VRANA NA GOTICKOM DVD |
VRANA NA GOTICKOM DVD |
Ve starých mytologiích bývá vrána označována jako symbol úmrtí, tzv. posel smrti. A stejně tak se do povědomí diváků díky neblahému incidentu při natáčení (úmrtí Brandona Lee, syna slavné kung-fu legendy Bruce Lee) zapsala dospělá adaptace undergroundového comicsu, hororová romance či romantický horor v gotickém hávu s expresionistickým vzezřením v rockovém tempu debutujícího režiséra videoklipů Alexe Proyase (Smrtihlav, Než se staneš Superstar, Já, robot), který po a hlavně díky Batmanovi rozpoutal vlnu více či méně podařených temných předělávek drsnějších obrázkových předloh.
FILM: Spíše by se zde hodilo suna místo označení "film" nápis "kult", u kterého je opravdu zbytečné shrnovat děj, ale pro ty kacíře, kteří snad film ještě neviděli, nebo pro čtenáře, kteří nečtou comicbooky, nabízím přesto krátké shrnutí: Mladý pár (on - bývalá pohasínající rocková star Erick Draven, ona - za práva obyvatelů bytu bojující dívka Shelly), který se chystá ke svatbě, je ve svém bytě přepaden a zavražděn (ona znásilněna a brutálně zabita, on vyhozen z okna). Přesně po roce ale vrána, jež odnáší duše na druhý břeh, ale má i schopnost ztrápenou duši vrátit mezi živé, aby dostála svého pokoje, probouzí Erica Dravena (Draven/Raven - hezká hra se jménem), aby se pomstil za tu osudnou noc.
Již od roku 1994, kdy byl biják zfilmován, se vedou dlouhé spory o tom, zda-li je filmová Vrána Alexe Proyase lepší než ta na papíře, z níž vzešla, nebo je tomu naopak. Je ale nutné si uvědomit, že film je ÚPLNĚ jiné médium než comics, a tak je pochopitelné, že filmaři někdy ustoupí a musí přizpůsobit originál filmovému světu. Někdy se jim to povede méně a vyvolává to spíše rozpaky, ač se může film držet předlohy sebevíc (všemi známé vystřelovací pavučiny Spider-Mana přímo z rukou), a někdy (málokdy) se jedná o správný krok, jako je tomu i u Vrány, protože natočit příběh pomsty, kdy hlavní hrdina je nesmrtelný a všechny své vrahy dopředu zná i s jejich přesnou polohou, by byla průměrná podívaná ve stylu Punishera. Ovšem scenárista David G. Show přidal hlavnímu hrdinovi lidský rozměr prostřednictvím vzpomínek a utrpení, dokázal, abychom se o hlavního (tak trochu anti)hrdinu v samotném závěru báli, když se stane smrtelným, a prostinkému příběhu pomsty dodal další rozměr, kdy Eric je sice pořád hlavně díky představiteli hlavní role Brandonu Lee neskutečně drsný hrdina s hláškou na rtech, se smyslem pro černý humor (ocitování básně Vrána od Edgara Allana Poe před vyhozením obchodu Gideon´s shop do vzduchu) a klaunskou maškarou na tváři, ale má emoce a tak je velice snadné se s ním ztotožnit.
A dobrý film potřebuje i pořádného záporáka a ten zde samozřejmě nechybí (v podání Michaela Wincotta), nemluvě o jeho krásné a děsivé společnici ztvárněné Bai Ling. Díky takovému ansáblu se dá zapomenout i na takové odklony od comicsu, že je vlastně pár přepaden v bytě a ne v autě, Eric je vyhozen z okna a nikoli zastřelen, nehovoříc o tom, že nesleduje znásilnění své snoubenky, ale vrátí se mu ve filmu při navrácení na místo činu prostřednictvím vzpomínek po dotyku různých věcí (již jednou vzpomínaný do snímku přidaný lidský rozměr). Ale nebylo myšleno pouze na ústřední postavy-dobráky, ale i na záporné postavy-darebáky, které dostaly motivaci a z ohraných dealerů drog se změnily v jakési "čističe ,nepohodlných´ nájemníků". Bohužel tohle je ve snímku poněkud nedořešeno. Na druhou stranu naopak sejdou vždy originální smrtí prostřednictvím svých zbraní.
Pokud některé lidi dojímala věrnost Raimiho Spider-Mana (když jsme u těch comicsů) až k pláči, nevím, co fanoušci dělali při premiéře v roce 1994 u jednoho z nejvěrněji zfilmovaných "literárních předloh". Kdybych měl sklony k přehánění, nazvu Proyasovu Vránu "vrcholným (či nejlepším) dílem expresonizmu", ale protože je nemám, vystačím si s konstatováním, že atmosféra je naprosto dokonalá a ten, komu budou vadit kvůli zraku přechody mezi tmou a světlem či přílišné "blikání", ať jde… do zverimexu. :-) Je to hlavně Proyasova zásluha, že se na The Crow úžasně dívá a sálá na vás prostředí a zápach Detroitu z obrazovky. Nemluvě o nezapomenutelné akční scéně, která je geniálně přehledně sestříhaná a na její působivosti přidávají zvukové efekty. Původně se mělo točit na černobílý materiál, akorát flashbacky měly být v technicolorových barvách, nakonec se ale stejného vizuálního vzezření jako v comicsu docílilo díky sražením barev na minimum a vystoupení modré a zelené barvy do popředí, čímž se docílilo monochromatické palety (červená se vždy vyskytne, když jsou na scéně záporáci, protože červená je "barvou pomsty").
Celkovou kulisu pro dění dotváří hudba, resp. písně jednotlivých rockových interpretů (např. Cure, Joy Divison, Siouxsie and The Banshees), jejichž obaly alb a desek jsou citovány i jednotlivými obrazovými kompozicemi (nedá mi to nezmínit aspoň na MTV cenu nominovanou píseň "Big Empty" od "Stone Temple Pilots"). O hudbě vypovídá již mnohé to, že ovlivnila následující díla s obdobnou tématikou a v době premiéry Vrány vyšly 2 soundtracky, což bylo velice nezvyklé a očekávala se nulová prodejnost, ale nakonec se prodalo do konce roku 1999 více jak 4 mil. undergroundových a hardrockových alb.
Vrána rozpjala svá křídla ještě ve dvou pokračováních, jedno horší než druhé (vlastně třetí je lepší než druhé, ale víte jistě, jak to myslím). Ty jsou zajímavé pouze tím, že jsou samotnou variací na téma vzkříšení, ale krom průměrného obsazení (dvojka nabízí Iggyho Popa, který si měl původně zahrát již v jedničce; třetí Vrána s podtitulem Návrat zase Kirsten Dunst) nenabízejí ani slabší odvar z originálu, nejsou schopny zachytit atmosféru a snaží se jí lacině dotvářet vizuálními efekty a přemrštěnu absurdní brutalitou. To už je snesitelnější televizní seriál, který na motivy filmu a comicbooků vznikl, protože se dá na obrazovce snést více. V post-produkčním stádiu je i čtvrtý film o Vráně, kde si zahrály takové hvězdy "nižší svítivosti" jako Danny Trejo, Dennis Hopper, Danny Trejo, Edward Furlong a Tara Reid.
Nelze se na závěr kritiky filmu nezmínit o katastrofách a nešťastných příhodách a nehodách, které film provázel. Stejně jako Bruce Lee umřel za nevyjasněných okolností v roce 1973 při natáčení Game of Death, obdobná nehoda se stala 30. března 1993 Brandonu Lee, když ho smrtelně zranila kulka. Film se pro něj stal osudným a spoustě z vás se díky tomu jistě vryje do paměti. (Pokud vám vrtá v hlavě, jak byl film bez Brandona dotočen, použilo se jeho dubléra pro zbývající záběry, které se dotvářely i v počítači). Vrána byla krom populárních MTV cen (nominace na nej. herce a film) nominována i v kategoriích kostýmy, režie, film a triky v prestižním (pro fanoušky určitě) klání sci-fi, fantasy a hororových filmů. (…) Přesto ale nemohu sáhnout po absolutním hodnocení, ač se jedná o zatím nejlepší Proyasův film kvůli své stylistické čistotě (Smrtihlav je komixově přeplácaný, Já, robot příliš komerční a dbá více na formu a cool prvky), protože základní dějová línie je až příliš chudinká, konec nemá potřebnou očekávanou sílu (pro mě) a postava malé holčičky je zbytečně pro optimistické vyznění roubována do filmu, nehovoříc ani o slzopudném závěru či povinném černém kamarádovi-policajtovi (původně běloch). Každopádně díky za ni i přes všechny útrapy, které provázely její vznik, protože žádný z pozdějších následovníků (např. Daredevil, Punisher, Elektra) nesahá geniální Vráně ani po dráp. Kult, ne neprávem tak označovaný, tenhle divný pták, Vrána je!
DVD: Vrána se k nám dostává v rámci "EDICE Vapet - Filmy pro každého" ve slim krabičce se žlutým orámováním (jediný zápor, který jsem na vydání shledal) za více jak příznivou cenu 189,- Sk. K sehnání je v rámci "Edice" v trafikách, benzínových stanicích a super/hypermarketech, později by měla vstoupit za cenu 359,- Sk do prodeje a lišit by se měla akorát tím, že slim krabičku, která je přeci jen pro sběratele DVD výhodnější kvůli své "skladnosti", nahradí regulérně tlustá krabička bez nápisů "Vapet č. 15" apod.
Oproti zbytku světa se k nám dostává sice pouze JEDNODISKOVÁ verze, ale vše podstatné na ní je. Absentuje akorát DTS stopa, jež je u tak starého snímku poměrně zbytečná, a výbava pro DVD-ROM čítající faktografické titulky, scénář, kvíz bez odměny a odkazy na internetové stránky týkající se Vrány. Velice potěšitelné je, že celý disk je lokalizován do českého JAZYKA (jednoduché a stylové české menu, bezchybné titulky dokonce překládající i jednotlivé filmové profese v titulcích (i u všech bonusů včetně komentáře), starý dobrý známý dabing z videokazet obstojně upmixovaný do 5.1), ovšem slovenské titulky opět chybí, o slovenském dabingu je možné si nechat tak akorát zdát. Teď již ale k disku samotnému a kvalitně jeho zpracování, k němuž mám jen drobné výtky u technické stránky obrazu a zvuku u filmu již starého celkem 11 let.
OBRAZ Vrány (1,85:1) vykazuje problémy pouze v tom, že je celý děj filmu laděn do monochromatických barev, které dávají skoro černobílé expresionisitcké vzezření. Přesto jsou ale barvy syté (hlavně co se týče červené), navíc vzhledem k tomu, že se skoro celá Vrána odehrává v noci, je potěšitelné zvládnutí přechodů mezi světlem a stínem bez výraznějšího rozmazání. Zrno je ale v některých scénách poměrně znatelné a sráží tak solidní kvalitu obrazu.
ZVUK u filmu s nedostatečně vysokým rozpočtem přináší několik problému, jako je celková nevýraznost a dbaní na působivost (hard)rockové hudby a plochosti zvukových efektů. Pocit prostorovosti je dostačující, jenže pachuť dynamické nevýraznosti přetrvává. Český dabing a jeho překlad je poplatný době vzniku, tudíž každá nadávka zní opravdu zábavně svou výslovností, zabarvení hlasů také přesně neodpovídá a je přehnaně typizované, kvalita namíchání je poslouchatelná, i když dialogy se slyšitelným šumem v pozadí potlačují zvukové efekty. Doporučuji raději originál s průzračnějším rozmícháním, ale příznivci dabingu či noční ptáci a pamětníci budou jistě také rádi z jeho přítomnosti.
BONUSY otevírá možnost pustit si audiokomentář producenta filmu (a všech dalších pokračování, stejně jako soundtracku) Jeffa Mosta a jednoho ze scénáristů Johna Shirleyho. Převážně překvapivě mluví producent a vykládá o pozadí vzniku, hercích (kde hráli a proč je chtěli), odlišnostech od comicsu a nezapomene se zmínit samozřejmě o úspěchu filmu a co všechno vyvolal, scénárista nemá šanci ani říct větu, ale převážně jen naznačuje další děj. Bohužel se komentář vyhnul takovým ožehavým, ovšem divácky velice atraktivním tématům katastrof, které provázely natáčení. Což je naneštěstí chyba všech bonusů na téhle kulaté placce.
Stejným problémem trpí i "Film o filmu", dělený do oddílů "počátek", "vedlejší postavy" "násilí" a "katarze", jež vypovídají do velké míry o čem pojednává. Šestnáctiminutový dokument je spíše propagačního rázu, ale jsou v něm rozhovory s Brandonem Lee, které z něj dělají něco víc. Škoda že celý rozhovor s ním (o celkové délce 13minut!) není nikde na disku, ale nepochopitelně ho má na svém DVD pokračování Vrány: Města andělů, které u nás nevyšlo.
Nejzajímavějším přídavkem je "Profil Jamese O´Barra", půlhodinový rozhovor-výpověď autora předlohy točený v roce 2000 23. října v jeho sklepě detroiského domova, kde působivě rozebere svůj pohnutý život od narození v přívěsu, vychovávání pěstouny a úmrtí přítelkyně díky opilému řidiči, což se podepsalo na jeho uzavřenosti, takže se realizoval kreslením obrázků, při nichž se inspiroval Micehlangelem, až po ztvárnění postav (ovlivněných poslechem rockové hudby a graffiti) a přístupu ke kresbě comicbooku a rozdílným pojetím mezi filmem a obrázkovou knihou. Comics črtal celých devět let a nečekal, že ho někdo vydá, když měl již práci jako automechanik a studoval, protože se malováním chtěl jen vypsat ze svých pocitů. Rozhodně tento materiál nepřehlédněte, ač se na něj velice těžko dívá (nervní kamera holt dělá svoje)!
"Prodloužené scény" trvají celkem 11 minut a většina ze scén byla zkrácena pro nižší přístupnost, protože obsahovaly příliš krve (přidané momenty jsou rozpoznatelné svou rozostřeností obrazu): jmenovitě jsou to "The Arcade Bombing", ""The Fun Boy Fight" a "The Shoot Out at Top Dollar". Všechny jsou ve stejné obrazové kvalitě jako film samotný, nechybí ani dodělaná hudba a překlad v podobě českých titulků.
Dále v nabídce neviděných scén pokračují "Vystřižené scény", které mají dohromady něco kolem 5 minut a jedná se o montáž nepoužitých a nepodařených záběrů z filmu, raritních výskytem záběrů scény "Skull Cowboy", jež je v plné podobě v obrazové sekci, protože nikdy nebyla natočena celá kvůli nízkému rozpočtu snímku na začátku natáčení Vrány.
"Výtvarné návrhy" jsou krátkou půlminutovou slideshow 13 náčrtků města, jeho exteriérů a interiérů. Návrhy jsou podbarvené stylovou hudbou, dokonce prostorově ozvučenou v pětikanálu!
Posledním bonusem na disku jsou velice obsáhlé "Storyboardy" s více jak 300 obrázky pro celkem 5 scén ve videoformě s hudbou bez dialogů: "The Arcade Bombing", "Fun Boy's Last Stand", "The Shoot Out at Top Dollar", "Liquor Store Robbery" a "Skull Cowboy". Zajímavé jsou hlavně velkou koncentrací nakreslených záběrů, které nakonec nebyly použity či vůbec natočeny. Oproti regionu 1 chybí výtvarné návrhy plakátů, jichž je celkem 24.
Závěr:
Kultovní film a jeden z nejlepších temných filmů podle comicsu konečně na DVD s kompletní lokalizací, na stáří snímku nadprůměrným obrazem a zvukem, obsáhlými bonusy a to vše dokonce za bezkonkurenční cenu. Jasná koupě pro všechny!
FILM: 9/10
DVD: 9/10