Špeciálne sekcie na 19. MFDF Ji.hlava

Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava, jehož 19. ročník proběhne ve dnech 27. října až 1. listopadu 2015 v Jihlavě, tradičně sleduje proměny současného filmu. A to jak u samotných dokumentárních snímků, tak u těch hraničících s hraným či experimentálním filmem. „Letošní Ji.hlava je objevitelská, přeneseně i doslova,“ charakterizuje 19. ročník ředitel festivalu Marek Hovorka. Z více než 3 400 přihlášených titulů bylo do programu zařazeno 233 snímků, dalších 21 nabídne divákům program Dokument ČT. V soutěžních sekcích bude uvedeno 34 filmů ve světové, 11 v mezinárodní a 6 v evropské premiéře.

Terorismus není evropskou novinkou

Jedna z letošních speciálních tematických sekcí se věnuje filmům upozorňujícím na fakt, že terorismus nyní do Evropy nepřichází jako nepoznaná a nová hrozba, nýbrž jeho kořeny najdeme v evropských dějinách už od poloviny 20. století, kdy poznamenal velmoci jako Itálii i Německo či Severní Irsko a Anglii.

„Sekci Terorismus jsme začali připravovat po lednových událostech v pařížské redakci časopisu Charlie Hebdo a záměrně ji orientovali na evropský terorismus. Bylo až zarážející, s jakou lehkostí právě evropská média při analýzách těchto teroristických útoků zapomínala na vlastní evropskou minulost,“ vysvětlil Marek Hovorka, ředitel festivalu.

Jedním z klíčových filmů celé sekce je nový dokument Německá mládež (2015) francouzského režiséra Jean-Gabriela Périota, na jehož přípravě se podílela kurátorka sekce Nicole Brenezová. Německá mládež pomocí archivního materiálu vypráví o cestě zakladatelů německé organizace nazvané Frakce Rudé armády, zkráceně RAF, od politické angažovanosti k terorismu. Mezi dalšími filmy se objeví i italský portrét nižší společenské vrstvy při vzpomínkové akci na bombový útok v italském Miláně z roku 1969 s titulem 12. prosince (Giovanni Bonfanti, 1972). Ke vzniku tohoto filmu významně přispěl i světoznámý režisér Pier Paolo Pasolini. Sekce také představí filmy ze Švýcarska, Kolumbie a Francie.

Nicole Brenezová tvrdí, že film je účinným nástrojem liberalizace. “Všude tam, kde docházelo k utlačování práv, se rozvíjely i odbojové činnosti vedené skrze filmové dílo. Jakou roli plní film? Jak filmy vyrábět v době války bez ohledu na intenzitu válečného konfliktu? Co, jak a pro koho natáčet?Militantní boj otevírá příležitost položit si několik naléhavých a konkrétních otázek ohledně estetických principů, na něž filmy reagují skutky. A v dnešní době bychom se jimi měli zabývat, klást si tyto otázky a diskutovat o nich,” uvedla Brenezová.

Zprávy o situaci na Blízkém východě

Sýrie je často viděna jako prvotní příčina krize, kterou si nejen Evropa v současnosti prochází. Sekce pojmenovaná Al Akhbar, což je název deníku vycházejícího v Bejrútu už přes 70 let a v překladu znamená „zprávy“ či „novinky“, představí v Jihlavě čtyři dokumenty, které z různých perspektiv vypovídají o situaci v Sýrii a sousedních státech. Syrská love story (Sean McAllister, 2015) vypráví o lásce dvou opozičních bojovníků  – Amera a Raghdy, kteří se poprvé setkali ve vězení. Dokumentární melodrama, které Sean McAllister natáčel pět let, nám ukazuje, proč jsou lidé ochotni zemřít pro politickou změnu v arabských zemích a jaký vliv má občanská válka v Sýrii na každodenní život. Režisér, nezávislý filmař, Sean McAllister svůj film osobně uvede.

Syrskou love story doplní celovečerní debut Kóma (2015) režisérky Sarah Fattahi o osudech syrských žen tří generací a snímky Silvered Water (Ossama Mohammed, Wiam Simav Bedirxan, 2014) nebo Hříšník v Mecce (A Sinner in Mecca, Parvez Sharma, 2015).

„Naléhavost a tíseň násilí na evropském kontinentu vystřídaly emocionálně působivé záběry poprav inscenovaných bojovníky Islámského státu. Zpovzdálí se ozýval dohasínající jásot arabského jara, které se z roku na rok proměnilo v arabskou zimu. Zástupy uprchlíků opouštějících své domovy v obavě o životy své i svých dětí pootočily evropskou diskuzi novým směrem. Abychom vám přiblížili život v Sýrii v době občanské války, paradox emigrantů, kteří vyměnili nebezpečí za bezpečí, ale zároveň tak prohloubili vlastní pocit ne-štěstí, i autentické putování do Mekky, přinášíme i druhou aktuální sekci Al Akhbar,“ komentoval důvody pro vznik speciální sekce Marek Hovorka.

V neklidných dnech soužených uprchlickou krizí se do problematických oblastí Srbska Makedonie, Iráku či Balkánu vydávají i čeští dokumentaristé. Ivo Bystřičan na festivalu v sekci Work in Progress ukáže divákům první čerstvé záběry z iráckého Erkilu, kde se v obchodním středisku schovávají desítky křesťanů usilujících o útěk do Německa nebo České republiky. Etnolog Michal Pavlásek do Ji.hlavy přiveze materiál ze své cesty po Makedonii a Robin Kvapil zase ukáže situaci na srbských hranicích. Diváci tak budou mít jedinečnou možnost být u zrodu prvních českých filmů ukazujících příběhy uprchlíků. Po každé projekci budou tvůrci diskutovat s diváky o svých připravovaných filmech. 

Věčnost

Tématem letošního ročníku MFDF Ji.hlava je věčnost, jež nepatří jen romantickým básníkům a spisovatelům sci-fi, jde o téma velmi blízké i těm nejpřesnějším pozorovatelům lidských povah a světa okolo nás. Odraz věčnosti tak můžeme nalézt ve festivalové sekci Do historie: Český pohřeb, jež přinese záznamy pohřbů velkých českých myslitelů. Věčnost se, stejně jako loni továrna, otiskla i do nesoutěžní sekce věnované avantgardním snímkům – Fascinace: Věčnost. Ta divákům představí metaforické dějiny avantgardního a experimentálního filmu, když uvede filmy jako Anémic Cinema Marcela DuChampa z roku 1926, jenž je nebezpečnou spirálou vyvolávající pocity závrati i nevolnosti, nebo belgický snímek Lurdské vize (Charles Dekeukeleire, 1932), Zénónův paradox (Robert Arnold, 2003) či V temnotě (Mike Hoolboom, 2003) a další.

Reality TV

Pohled na nejzajímavější dokudramata, která vznikla v západní Evropě v uplynulé sezóně, a analýzu jejich struktury, narativních postupů i produkčních nároků pro festival připravil mediální analytik Milan Kruml. Do sekce zařadil i hraný film The Eichmann Show (Velká Británie, BBC, 2015), který propojuje záznam živého vysílání soudního přelíčení s Adolfem Eichmannem s hraným příběhem filmařů. Pozornosti diváků by neměla uniknout ani novozélandská reality show Zažít realitu (Nový Zéland, TV3, 2015), jež ukazuje novozélandské konzumenty vydávající se do jiného světa, aby zakusili každodennost prekarizovaných dělníků. Práce, matrace z lepenky a zase práce. Součástí Reality TV je i dílna věnovaná norskému fenoménu Slow TV.