Ji.hlava volí mezi Donaldom Trumpom a Hillary Clintonovou

Na dny se počítá čas do začátku 20. ročníku Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava. Jen o několik dnů později se otevřou americké volební místnosti. U příležitosti nejvyhrocenější prezidentské kampaně v historii USA připravil ji.hlavský festival speciální programovou sekci Slon, nebo osel zkoumající proměny amerického volebního cirkusu od 60. let do současnosti. Ale nejen to. Ji.hlavští diváci budou volit nanečisto. Dilema Clintonová versus Trump tak zažijí na vlastní kůži.

Na Inspiračním fóru vystoupí čínský novinář žijící v německém exilu Chang Ping a ruský dramatik Mikhail Durněnkov.

Cenu za přínos světové kinematografii převezme česká režisérka Drahomíra Vihanová.

A bude v roce 2036 existovat dokumentární film? I na to se bude ptát 20. Ji.hlava.

Po dvaceti letech se jihlavský festival dívá především do budoucnosti. Na vizionářskou otázku: Bude dokumentární film i za 20 let? A pokud ano, jakou bude mít podobu? odpovídalo celkem 26 českých a zahraničních osobností spjatých s MFDF Ji.hlava, mezi nimi i ikony současného myšlení o dokumentárním filmu – Godfrey Reggio, Frederick Wiseman, Bill Nichols, Mike Hoolboom, Jan Gogola ml., Karel Thein či Helena Třeštíková.

Necháme vás nyní nahlédnout do některých odpovědí, které budou publikovány ve speciální výroční publikaci a k dostání pouze v Ji.hlavě:

„Přežije dokument? Přežijeme my? Dvacet let je v kybersvětě, kterým se řítíme rychlostí dopravní špičky, úplná věčnost. Ale budoucnost je tu s námi, paradoxní budoucnost-přítomnost, v níž odpověď ‚ševelí ve větru‘,“ začíná svou odpověď americký režisér Godfrey Reggio.

„Ano, ale výhradně ve 3D,“ prorokuje česká výtvarnice Kateřina Šedá.

„dokumentární film tu bude i za dvacet let bude vypadat jako oranžový kaktus bude dráždit všechny uprděné zadnice,“ píše ve své odpovědi filipínský režisér Khavn De La Cruz.

„Od doby, kdy jsem se začala zabývat dokumentárním filmem, se mluvilo o jeho krizi. Ale dokument se při tom pesimistickém skřehotání paradoxně pořád rozvíjel, košatěl a přitahoval čím dál více zajímavých autorů i diváků,“ říká Helena Třeštíková.

 „Jakkoli radikální změna však přijde, jedna věc se nezmění: potřeba a touha člověka vidět, poznat, zakusit PRAVDU,“ vidí rok 2036 rakouský režisér Ulrich Seidl.

„Ať už definujeme dokument jakkoliv, v následujících dvaceti letech bude důležitější než kdy dříve,“ říká nizozemský filmový teoretik Thomas Elsaesser.

K této příležitosti se také uskuteční živá diskuze nad budoucí podobou dokumentárního filmu v pátek 28. října v Majáku na Masarykově náměstí. Do budoucnosti se podívají kanadský experimentální filmař Mike Hoolboom, kurátor galerie Tate Modern George Clark, Charlie Phillips, vedoucí dokumentární sekce britského deníku The Guardian, a Michal Bregant, ředitel Národního filmového archivu.

Americké volby – osel, nebo slon?

V úterý 8. listopadu si Amerika zvolí nového prezidenta, volí mezi demokratkou Hillary Clintonovou a republikánem Donaldem Trumpem. MFDF Ji.hlava připravila speciální retrospektivní sekci, která zkoumá věčný boj dvou stran o jednu zemi. Robert Lincoln Drew ve filmu Primárky (1960) ohledává nečekaný výsledek volby mezi Hubertem Humphreyem a J. F. Kennedym a kompilační dokument Emila de Antonia Millhouse: Bílá komedie (1971) satiricky mapuje kariéru Richarda Nixona. Uhlazené televizní debaty tu vyvažují záběry protiválečného hnutí a hnutí proti segregaci.

„Ekonomika, pitomče“ nebo „nezapomenout na zdravotnictví“. Takové jednoduché instrukce visely ve štábu Billa Clintona v roce 1992. Film Válečná místnost (1993) přináší sondu do sdíleného prostoru jeho volebního štábu, který díky své struktuře dokázal rychle reagovat prakticky na cokoliv a z nepravděpodobného kandidáta udělat prezidenta. Stejná autorská dvojice Chris Hegedus a D. A. Pennebaker o 16 let později natočila Návrat do válečné místnosti (2008), kde se vrací za členy štábu a nechává je hodnotit jejich tehdejší práci. Ve filmu tak můžeme identifikovat strategie, které se používají dodnes.

Za svůj lid: Zvolení Baracka Obamy (2009) završí celou filmovou sekci. Snímek je sondou do každodennosti senátora tři roky před tím, než definitivně potvrdil svoji kandidaturu na prezidenta USA.

„Amerika se na sebe umí dívat do zrcadla. Média, romány, americké filmové dokumenty i hollywoodské velkofilmy se nebojí pochybovat a reflektují současnost i nedávnou minulost. O Spojených státech amerických se často říká, že je to mladý stát, téměř bez historie – ale možná právě proto se zabývá především svou přítomností. Proto je tak fascinující sledovat vývoj amerických prezidentských debat a volebního cirkusu, který je doprovází,“ vysvětluje Marek Hovorka, ředitel MFDF Ji.hlava, zařazení této sekce do festivalového programu.

Sekce Americké volby: Osel, nebo slon bude doprovázena volebním happeningem, kdy všichni akreditovaní návštěvníci dostanou kromě hlasovacího lístku o cenu diváků i lístek se slonem a oslem, symboly republikánské a demokratické strany. Výsledky voleb nanečisto budou vyhlášeny také během slavnostního zakončení.