Desaťdňová Ji.hlava bude poctou dokumentárnej reflexie sveta

Osmadvacátá dokumentární Ji.hlava začíná za deset dní. Program nabídne více než tři sta filmů. Mimo jiné retrospektivu švýcarské filmařky Anne­Marie Miéville a přehlídku oceňovaného tchajwanského režiséra Tsai Ming-lianga.

Festival zahájí očekávaná světová premiéra časosběrného portrétu Zuzany Čaputové Prezidentka v režii Marka Šulíka. Unikátní vhled na válečné období na Slovensku nabídne retrospektiva Máme svoj film! Obrazy Slovenského štátu. MFDF Ji.hlava letos poprvé potrvá deset dní (25. října–3. listopadu).  

Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava letos nabídne 340 filmů v soutěžních i nesoutěžních sekcích, z toho 129 ve světové, 23 v mezinárodní a 11 v evropské premiéře.

„Program Ji.hlavy ukazuje neobyčejnou sílu dokumentárního filmu. Dokumentaristé a dokumentaristky nahrazují doslovnost reality hravostí a původností svého myšlení. Ukazují svět, jak bychom ho sami viděli jen těžko – tedy pokud bychom jako oni nestrávili na daných místech dlouhé roky s kamerou,“ představuje letošní ročník ředitel festivalu Marek Hovorka. „Pro Ji.hlavu je od začátku důležitý dialog, takže samozřejmě i letos budou po mnoha projekcích následovat diskuse s tvůrci. Mám radost, že se diváci budou moci osobně setkat s mnohými filmaři a filmařkami, včetně Kirsten Johnson, Tsai Ming-lianga, Roberta Minerviniho, Andreie Ujicy nebo Alberta Serry.“

Čemu čelí ženy na klíčových pozicích?

Zahajovacím filmem festivalu bude snímek Prezidentka slovenského režiséra Marka Šulíka.

„Film je vzácný nejen tím, jak blízký přístup měl Marek Šulík ke slovenské prezidentce Zuzaně Čaputové, ale i tím, že je zároveň univerzálním svědectvím o současném světě. V době, kdy se americkou prezidentkou možná stane žena, získává snímek další rozměr a ukazuje, že slovenská společnost je asi ještě víc rozdělená než ta americká. Zblízka zde vidíme, čemu čelí ženy na klíčových pozicích systému ovládaném stále především muži. Navzdory všemu je ale snímek především povzbuzením k vlastní integritě a víru v hodnoty,“ uvedl k zahajovacímu filmu Marek Hovorka. 

Časosběrný dokument zachycuje pět let Zuzany Čaputové ve funkci slovenské prezidentky. Intimní filmový portrét přibližuje Čaputovou nejen jako prezidentku, ale i jako (ne)obyčejnou ženu, která dostává do svých rukou zemi v krizi a stává se symbolem naděje. Filmový štáb ji natáčel i v situacích, kam jiné kamery nemohly. Zachytil nejen setkání se světovými vůdci, ale i osobní dramata a dilemata. „My politici musíme mít moc nad svými emocemi. Musíme mít pod kontrolou svoje myšlenky, protože tak, jak myslíme, takovými se stáváme. A my se teď především musíme stát lepšími lidmi,“ shrnuje ve filmu svůj přístup Zuzana Čaputová.

„Pro mě má film hodnotu na více úrovních. Osobní, historickou, politickou, občanskou... Ale ta nejdůležitější je v současné době spojena se Slovenskem. Věřím, že příběh, který vypráví, může mít katarzní hodnotu pro mnoho lidí, kteří jsou frustrováni dramatickou proměnou politické kultury a váhají, zda má slušnost v životě smysl,“ říká režisér filmu Marek Šulík. Po světové premiéře na MFDF Ji.hlava (v sekci Opus Bonum) uvede snímek do české kinodistribuce společnost Aerofilms (14.11.).

Znělka v režii Kirsten Johnson

Znělku letošního ročníku natočila americká dokumentaristka a kameramanka Kirsten Johnson. „Ve znělce si pohrává s kafkovskou proměnou na hranici života a smrti, snu a představy. Scénu z rodinného archivu posouvá do imaginativní roviny, která pokaždé umožňuje jiné čtení. Minutový film se stává básní, která nám uvízne v hlavě jako vzpomínka na vlastní dětství a jeho nekonečné fantazie,“ říká Hovorka. Kirsten Johnson, oceněná za svůj poslední snímek na festivalu Sundance Cenou poroty za inovativní přístup v dokumentárním filmu, bude mít v Ji.hlavě také svou Masterclass na téma filmových proměn mezi dvěma érami: celuloidu a digitálu.

Tsai Ming-liang

Dalším hostem letošní Ji.hlavy bude oceňovaný režisér, přední představitel tchajwanské nové vlny Tsai Ming-liang. Hned sedm jeho snímků, a také Masterclass, nabídne sekce Pocta: Tsai Ming-liang. Na programu je jak klasický film Sbohem, Dragon Inn (2003), „dopis na rozloučenou“ s jedním kinem Tchaj-peji (film získal cenu kritiků na festivalu v Benátkách), tak pozdější snímek Kde (2022), jenž patří do série režisérových proslulých „walker“ filmů; hrdinou je tady pomalu kráčející buddhistický mnich. Jeho snímky na pomezí slow-cinema, konceptuálního umění a performance zpracovávají témata jako osamění, čas a paměť.

Roberto Minervini

Do Jihlavy přijede také Roberto Minervini, italský režisér žijící ve Spojených státech amerických. Na festivalu uvede jednak svůj nejnovější snímek Prokletí, zachycující americkou občanskou válku v roce 1862 (film letos v Cannes získal Cenu za režii v sekci Un certain regard), jednak svůj starší dokument Zastavit bušící srdce (2014) o silně věřící texaské rodině chovatelů koz. „Můj přístup se nezměnil. Pracuji s vypravěči a kolem nich stavím příběhy,“ přibližuje Minervini svůj pohled na režii, která je specifická prolínáním postupů dokumentárního a hraného filmu. Ji.hlavské publikum se s Minervinim, který bude mít na letošním festivalu také svou Masterclass, mohlo seznámit již v roce 2020 v sekci Pocta; kvůli covidové pandemii však tento ročník proběhl pouze online.

Andrei Ujică

Po třinácti letech se do Jihlavy vrací rumunský režisér Andrei Ujică, jehož snímek Vlastní životopis Nicolae Ceauşeska si v roce 2010 odvezl z festivalu ocenění za nejlepší film střední a východní Evropy. Tentokrát se ji.hlavské publikum může těšit na snímek Things We Said Today, představený premiérově před měsícem na festivalu v Benátkách. Jde o filmovou esej, která zkoumá, co z rozporuplné Ameriky 60. let je již minulostí a co je stále přítomné. Ujică je jedním z nejoriginálnějších tvůrců pracujících s archivními a found-footage filmy; svou metodu detailněji představí ve své Masterclass.

Albert Serra

Osobně svůj nový film Osamocená odpoledne představí v Ji.hlavě katalánský režisér a autor loňské festivalové znělky Albert Serra. Snímek o toreadorské hvězdě Andrésovi Rocu Reyovi, oceněný na filmovém festivalu v San Sebastianu hlavní cenou, je esteticky podmanivou sondou do světa koridy. Film zachycuje nejen přípravné rituály a honosné kostýmy, ale především slavného toreadora v akci s býkem. Explicitní zobrazení násilí páchaného v této kontroverzní tradiční zábavě klade otázku, kdo je původcem veškeré té brutality: jestli zvíře, anebo člověk.

Opus Bonum: Život v Bělorusku i psychiatrické léčebně

A jaký bude letos soutěžní program? Sekce Opus Bonum, která prezentuje postupy a tendence světového dokumentárního filmu, nabídne 13 snímků. 

Vedle Prezidentky v režii Marka Šulíka je ve výběru například polský film Rok v životě jedné země Tomasze Wolskiho, který se prostřednictvím méně známých archivních záběrů vrací do prosince 1981, kdy polská vláda v reakci na rostoucí vliv odborového hnutí Solidarita vyhlásila výjimečný stav. Do koláže stříhané s citem pro absurdno režisér nezařazuje jen dramatické střety protestujících s represivním aparátem, ale i skutečnost, že některé občany trápí víc prázdné regály obchodů než nesvoboda.

O nesvobodě pojednává i francouzský snímek Nejsem s tebou režisérské dvojice Olivier Dury a Marie-Violaine Brincard, který se odehrává na uzavřeném oddělení psychiatrické léčebny. Protagonisté a protagonistky filmu vedou dialogy a monology o svých snech a trápeních a tvůrci je zachycují nikoli jako nebezpečné pacienty, ale jako osobnosti s jedinečným vnitřním životem.

Mimo soutěž bude uveden desetihodinový filmový opus Odysseus běloruského režiséra Nikity Lavretského, který ukazuje tíhu každodenního života v současném Minsku.

Všechny snímky Opus Bonum najdete zde.

První světla: čerstvý dokumentární vítr

Soutěžní sekce První světla se vrací do festivalového programu a nabídne 11 filmů. „První světla vracíme do programu díky prodloužení festivalu. Sekce je určena prvním a druhým celovečerním filmům. Podle statistik jen třicet procent režisérů a režisérek pokračuje po svém debutu v natáčení filmů, což je strašně málo. Proto chceme nastupující filmařskou generaci podpořit a ukázat, s jakou růzností k filmu přistupují a jak dokumentární film oživují svou přímočarostí,“ říká Marek Hovorka.

V belgickém filmu Já + ty zachycuje dvojice režisérek Zohra Benhammou a Romy Mana čtyři roky v životě dvou sester, jejichž pouto se naruší poté, co se jedna z nich stane ortodoxní muslimkou.

Ve filmu Soudruzi a soudružky pak polská režisérka Joanna Janikowska pozoruje několik mladých členů italské komunistické strany a ukazuje novou tvář aktivismu.

Introspektivní slovenský dokument Šedá zóna Daniely Meressa Rusnokové nás vpravuje do pozice matky propojené nerozlučně s dítětem, kterému hned od narození dávali doktoři malé šance na život.

Všechny snímky sekce První světla najdete zde.

Česká radost: Americký sen i život v putinovském Rusku

Soutěžní sekce Česká radost, která se zaměřuje na nový český dokument, představí letos 21 filmů.

Svět mezi námi filmařky Marie Dvořákové sleduje „americký sen“ české fotografky Marie Tomanové žijící v New Yorku. „Ve filmu jsem se snažila zachytit ten dramatický zvrat od téměř umělecké bezvýznamnosti k prvnímu velkému úspěchu, který však stále ještě nemusí být definitivní. To vše v kontextu newyorského prostředí, daleko od domova. Náš dokument tak přináší svědectví o okamžicích, které formují dráhu mladých umělců; se všemi nejistotami a překážkami, které musejí na cestě za svým snem překonat,“ říká režisérka. Film bude uveden rovněž v sekci První světla, která představuje výrazné dokumentární debuty roku.

Svůj nový film v Ji.hlavě uvede také slovenský režisér Peter Kerekes. Dokumentární komedie Je to ve hvězdách, která byla na začátku září představena na MFF v Benátkách, nechá diváky a divačky nahlédnout do světa astrologie a víry v sílu hvězd. Hrdinkou je slavná neapolská věštkyně Luciana, podle které člověk může změnit svůj osud, pokud v den narozenin vyrazí na výlet do hvězdami určené dané destinace. Snímek otevírá témata pomíjivosti i trapnosti a ukazuje, že nikdy není pozdě hledat lásku. „Mým cílem bylo spojit filmový dojem hraného filmu se schopností zachytit skutečné emoce skutečných lidí. Navíc jsem chtěl zdůraznit význam náhody, která v tomto filmu hraje významnou roli,“ říká k filmu Peter Kerekes. Film krátce po české premiéře na MFDF Ji.hlava uvede do kin Artcam Films (7.11.).

Dalšími slovensko-českými produkcemi jsou snímky Pachová stopa režisérky Zuzany Piussi, který zkoumá relevanci pachové stopy jakožto důkazní metody v rámci trestního řízení a Vtáčník, osobní dokument Evy Križkové o osudu malého kopce na okraji Bratislavy, nebo snímek Pokiaľ ja žijem (Fakír) Romana Ďuriše.

Snímek Les polské dokumentaristky Lidie Dudy zachycuje idylický život mladé rodiny ve starém domě u Bělověžského pralesa na východě Polska. Nejstarší les Evropy je pro ně a jejich tři děti útočištěm, kde se ale začnou kromě zvířat najednou objevovat i lidé: uprchlíci, kteří nejsou vítáni ani v Bělorusku, ani v Polsku. Zmatení, hladoví, zranění. Rodina zvyklá ochraňovat všechny živé tvory bere jako svou povinnost, že jim pomůže. I když tím riskují, že ztratí ráj, který si vytvořili.

Také nový snímek Štěstí a dobro všem režiséra Filipa Remundy reflektuje aktuální světové dění. Jaderný fyzik a rekordman v extrémním otužování Vitalij se živí jako zedník a žije pod hranicí chudoby. Zatímco jeho rodiče, prominentní vědci, vzpomínají na slávu režimu, jemuž ochotně sloužili, zapřisáhlý patriot z Novosibirsku postupně mění názor na putinovské Rusko a jeho vizi obnovení sovětského impéria. „Vitalij se svobody bojí. Stejně jako miliony spoluobčanů podlehl i on beznaději, kterou přinesla divoká devadesátá léta, a frustrace jej dovedla k radikalizaci. Vitalijův příběh je připomínkou toho, jak moc mohou životní podmínky a politické okolnosti ovlivnit naše vnímání světa a naši budoucnost. I když se nám některé příběhy mohou zdát vzdálené, jejich podstata je často blíž, než si myslíme. Před dokončením filmu Rusko zaútočilo na území Ukrajiny, což dalo příběhu ještě tragičtější vyznění,” říká Filip Remunda o filmu, který natáčel na Sibiři mezi roky 2016 a 2023. Film bude uveden také v sekci Opus Bonum.

Tématu války na Ukrajině se věnuje interaktivní snímek Křehký domov, který pomocí virtuální reality zavede diváky ve vlastním bytě rovnou doprostřed válečného konfliktu. Tvůrčí česko-ukrajinské duo Ondřej Moravec a Victoria Lopukhina uvedli snímek na benátském festivalu v sekci Venice Immersive; odtud jejich falešný obývák, kde si návštěvníci a návštěvnice budou moci snímek „odžít“, putuje do Jihlavy. „Je pro mě důležité téma války na Ukrajině stále připomínat. Vidím lidi kolem sebe, jak jsou unavení ze zpráv, že se to nehýbe k dobrému konci. A cítím z toho tíseň. Proto jsme vytvořili projekt, který se netýká jenom války na Ukrajině, ale obecně toho, co pro nás všechny znamená domov,“ říká Ondřej Moravec.

Všechny filmy České radosti najdete zde.

Svědectví: kolibříci i 80.000 analogových snímků

Soutěžní sekce Svědectví, která sleduje aktuální dění ve světě, nabídne 15 filmů. Věnují se tématům dekolonizace, postavení žen, ale i klimatickým změnám nebo podmínkám práce. A nechybějí ani dokumenty o zvířatech.

Do světa obchodu s kostmi dinosaurů nechá nahlédnout americký snímek Kosti režiséra Jeremyho Xida. Dobrodružný dokument mapuje výnosný obchod s fosiliemi, včetně toho nelegálního, během kterého pytláci neváhají prodat do soukromých rukou naprosto cokoli.

Příběh ženy, která se v Los Angeles stará o zraněné kolibříky, přinese australský snímek Každá drobnost režisérky Sally Aitken. Film rozplétá vizuálně podmanivý, magický příběh o lásce, křehkosti a uzdravení.

Francouzský snímek Dokumerica je originálním ohlédnutím za rozmáchlým fotografickým projektem, který měl v 70. letech minulého století zdokumentovat, jak se (ne)daří naplňovat americký sen. První celovečerní film Pierra-Françoise Dideka zachycuje práci stovky fotografů a fotografek, kteří pět let křižovali Spojené státy a fotili velká a malá města, venkov, hory i pláže. Na téměř osmdesáti tisících snímcích zachytili i jeho zničující dopad na kvalitu vody, vzduchu a mezilidských vztahů. 

Všechny snímky ze sekce Svědectví najdete zde.

Fascinace: experimentální dokumenty

Ji.hlava každoročně mapuje také invenční způsoby ztvárňování reality v experimentálních dokumentech. V nejstarším českém festivalovém programu soustředěném na experimentální filmy Ji.hlava letos uvede 24 filmů.

Sekcí Fascinace se line výrazná dystopická linka – a to jak v tématech, tak v obraznosti. „Toto zaujetí není nové, ale je překvapivé, jak často je letos uvažování o budoucnosti hlavní tvůrčí silou. Ve filmech se propojují environmentální, vědecké, sociální i humanitární pohledy,“ říká dramaturgyně sekce Andrea Slováková a upozorňuje například na francouzský snímek Kroniky temného slunce umělkyně Gwenoly Wagon, v němž lidé musí odstínit nesnesitelný sluneční žár, který mění zemi v neobyvatelnou poušť. „Film zapojuje umělou inteligenci do příběhu jako aktéra a zároveň ji využívá při jeho vytváření,“ přibližuje Slováková.

Všechny snímky ze sekce Fascinace najdete zde.

Exprmntl.cz: české experimenty

Ji.hlava tradičně představí také nejzajímavější snímky českého experimentu. V sekci Fascinace: Exprmntl.cz bude k vidění 14 filmů.

„České experimenty jsou nápadité, přemýšlivé a imaginativní: od jemných osobních, intimních výpovědí, přes střihové koláže, sociálně-kritické eseje, až po stylizované výtvarné filmy,“ říká o české soutěži její dramaturgyně Andrea Slováková.

Franc Milec letos představí například kosmický horor s názvem Ecopoiesis, který zkoumá hypotézu o možnosti vytvoření nového ekosystému z prvků a hmoty neživé přírody.

Všechny snímky sekce Fascinace: Exprmntl.cz najdete zde.

Máme svoj film!

Na aktuální slovenská témata pak navazuje retrospektiva s názvem Máme svoj film! Obrazy Slovenského štátu, která představí bezmála pětadvacet filmů z období Slovenského státu, z let 1939–1947. „Kinematografie slovenského státu je na Slovensku poměrně zmapovaná – i proto, že objem filmů není velký, ale málokdy je předmětem kritické sebereflexe. Souvisí to jak s naším stále neprojednaným vztahem k válečné slovenské státnosti, tak s nedostatečným distancováním naší současné státnosti od fašistického obsahu té první,“ říká slovenská filmová historička a dramaturgyně sekce Petra Hanáková. Uvedené filmy doplní ukázky z filmového týdeníku Nástup, který vznikl koncem roku 1938. Ve skladbě týdeníku, který z větší části přebíral německou propagandu, tvořila velkou část domácího materiálu politika – legitimizace státnosti, jejích představitelů a institucí, zapojení státu do války a její zdůvodnění. „Většina spotů v týdeníku Nástup byla ‚na míru režimu', ale je zde i několik problematických, u nichž dnes zvažujeme jejich možný disidentský podtext,“ popisuje Hanáková, která téma zpracovala také v knize s názvem Máme svoj film! Slovenská filmová kultúra a propaganda 1939–1945 (Slovenský filmový ústav, 2024).   

Vít Klusák a Filip Remunda v úprku

Do minulosti vezme návštěvníky a návštěvnice Ji.hlavy i retrospektiva a názvem Průhledné bytosti: Vít Klusák a Filip Remunda. Na programu jsou téměř dvě desítky filmů, včetně oceňovaného Českého snu (2024) o „hypermarketu, který nebyl“, od jehož premiéry letos uplynulo dvacet let. „Autorský přístup Víta Klusáka a Filipa Remundy změnil naše vnímání dokumentárního filmu. Svými intervencemi do reality, prací s absurditou a svou touhou podstatným způsobem reflektovat nejaktuálnější společenská témata, strhli pozornost diváků i médií k dokumentární kinematografii. Český sen právem patří k nejvýznamnějším českým dokumentárním filmům vůbec,“ říká Marek Hovorka a upozorňuje i na další filmy, které retrospektiva nabídne: Pára nad řekou (2015), Matrix AB (2015), Svět podle Daliborka (2017), nebo třeba Setkat se s filmem (2006), který vznikl u příležitosti desátého ročníku MFDF Ji.hlava. Nebude chybět ani muzikálová znělka, kterou pro osmý ročník festivalu natočil Vít Klusák. „U příležitosti dvaceti let od prvního uvedení Českého snu jsme připravili digitálně remasterovanou verzi našeho prvního celovečerního filmu. Tato verze bude mít premiéru v Jihlavě a po festivalu se Český sen vydá do kin. Jsem rád, že letos v Jihlavě uvedeme pár filmů z těch jedenadvaceti let naší práce v rámci festivalového programu,“ říká k retrospektivě Filip Remunda. „Úprk životních okolností už nám málokdy dovolí se s kolegou a kamarádem Filipem vidět jen tak a dokonce zavzpomínat na naše starší společné filmy, o to víc mě potěšilo pozvání Ji.hlavy,“ dodává Vít Klusák.

Retrospektiva Anne-Marie Miéville: vystoupit ze stínu

Osmadvacátá Ji.hlava má na programu také několik retrospektiv. Kromě objevné přehlídky filmů, které vznikly během období Slovenského štátu, velké retrospektivy tvorby Víta Klusáka a Filipa Remundy nebo předchůdce kinematografie tvořené AI, se festivalové publikum může těšit na zhruba desítku filmů švýcarské filmařky Anne-Marie Miéville; ta byla životní a tvůrčí partnerkou slavného Jeana­Luca Godarda.

Nejnovějším titulem v retrospektivě je autorčin krátkometrážní šestiminutový Suvenýr z Utopie (2006), abstraktní pohled do zákoutí „ve stavu zrodu“, do meziprostorů, kde se střetávají drobky uměleckých artefaktů, kde se mísí trojrozměrné modely, text, fotografie i barevné šmouhy. A za pomoci překvapivého střihu, občasných vpádů jazzové i klasické hudby či nečekaných zvuků dráždí diváckou představivost.

Krátká radost: O vítězi rozhodne online hlasování

Některé dokumenty z programu letošní Ji.hlavy je možné vidět už nyní! Všechny nominované krátké dokumenty ze sekce Krátká radost, uvedené ve světové nebo mezinárodní premiéře, budou letos od 10. října do 3. listopadu exkluzivně dostupné zdarma na dafilms.cz. Do 24. října bude navíc možné hlasovat a rozhodnout o vítězi nebo vítězce Ceny publika DAFilms; vyhlášení proběhne během slavnostního zahájení letošního ročníku. Všichni hlasující diváci budou zařazeni do slosování o tři roční předplatné DAFilms.

Inspirační fórum pozve do lesa a nabídne volný čas

Les, imunita, válka, technologie a volný čas. To jsou témata letošního Inspiračního fóra, které je diskusní platformou ji.hlavského festivalu. Návštěvníci a návštěvnice se mohou těšit na padesátku hostů a hostek z domova i ze světa. Chybět mezi nimi nebude třeba britský*á environmentální filozof*ka Timothy Morton, britská feministická teoretička Helen Hester, mikmakská aktivistka Cheryl Maloney nebo indická expertka na mír Kirthi Jayakumar. „Inspirační fórum je místem, kde společně objevujeme, jak lépe žít,“ říká vedoucí fóra Tereza Swadoschová.

28. MFDF Ji.hlava potrvá poprvé deset dní (25. 10.—3. 11. 2024). Akreditaci je možné si pořídit na šest či deset dní (Ji.hlava fyzicky + Ji.hlava on-line). Více informací na ji-hlava.cz. Sledujte nás i na Facebooku a Instagramu.