|
37. ROČNÍK LETNEJ FILMOVEJ ŠKOLY |
37. ROČNÍK LETNEJ FILMOVEJ ŠKOLY |
Program 37. ročníku Letní filmové školy sestává opět z šesti pravidelných sekcí, které rovnoměrně pokrývají zaměření programu LFŠ (Fokus, Inventura, Spektrum, Visegradský horizont, Zvláštní uvedení, AČFK uvádí). Tradiční součástí programu jsou také související masterclass hlavních hostů LFŠ, někteří z nich obdrží také Výroční cenu AČFK. Témata LFŠ 2011 zahrnují jak aktuální výročí (11. září a hrozba terorismu, výročí narození Gustava Machatého a Krzysztofa Kieślowského), ostatní cykly připomínají neprávem opomíjené kinematografie (Rumunsko), režiséry (Robert Sedláček, Andrei Ujica), případně splácejí dluh v podobě zásadních retrospektiv (tradice kvality, Billy Wilder, Ernest Lubitsch).
Témata a sekce
Fokus: Rumunsko (od němých filmů k Rumunské nové vlně)
První veřejná filmová projekce se v Rumunsku uskutečnila již 27. 5. 1896, tedy necelých 5 měsíců po prvním promítání bratrů Lumiérových v Paříži. Jedním z průkopníků rumunské kinematografie byl uznávaný lékař Gheorghe Marinescu, který mezi roky 1898 a 1899 natočil první rumunské krátké filmy a zároveň první vědecké filmy na světě. Prvním rumunským historickým velkofilmem byl spektákl Independenţa României (Nezávislost Rumunska) mapující události osvobozeneckého boje Rumunů v letech 1877-1878.
Tato podsekce uvádí díla vzniklá v období totality, která se však určitým způsobem vymykají dobovému kánonu a která obsahují více či méně zřetelný kritický a opoziční tón vůči dobové ideologii. Toto období rumunské kinematografie reprezentují především tři velké režisérské osobnosti: Dan Piţa, Mircea Daneliuc a Lucian Pintillie.
Diktátor Nicolae Ceausescu byl u moci dlouhých 24 let a jeho rychlý a krvavý konec souzněl s rychlým a krvavě potlačeným nástupem revoluce a následné transformace země. Ústředním bodem této podsekce bude retrospektiva dokumentaristy rumunského svědomí druhé poloviny 20. století Andrei Ujicy, která bude doplněná dokumenty a hranými filmy mapující dějiny komunistického a postkomunistického Rumunska.
Takřka zázračný vzestup rumunského filmu na počátku třetího tisíciletí etabloval filmy mladých rumunských filmařů na největších světových festivalech. Podsekce představí všechny klíčové filmy zlatého desetiletí rumunské kinematografie a retrospektivy nejvýraznějších osobnosti tzv. rumunské nové vlny, kterými jsou Cristian Mungiu, Cristi Puiu, Cătălin Mitulescu, Radu Muntean a Corneliu Porumboiu.
Filmová čítanka: Tradice kvality (francouzský film po 2. světové válce)
Tradice kvality, tak byly označovány tendence francouzské kinematografie po druhé světové válce, která otřásla ekonomikou i filmovým průmyslem většiny evropských zemí včetně Francie. V sekci představující výjimečné či pozapomenuté kapitoly dějin světové kinematografie budou představeny snímky z období 50. let 20. století, kterým vévodí např. Zakázané hry René Clémenta nebo Kdyby všichni chlapi světa Christiana Jacquese. Termín „tradice kvality“ označoval tvorbu konkrétních, předních francouzských poválečných režisérů, kteří měli zájem – inspirováni předválečnými tendencemi – vytvářet „prestižní“ kinematografii inspirovanou hollywoodským studiovým romantismem i francouzským poetickým realismem.
11. září a hrozba terorismu (desáté výročí útoku, který změnil dějiny, ve filmové podobě)
Desáté výročí teroristických útoků proti USA bude východiskem tematické sekce mapující filmovou reflexi islámského terorismu a zahraniční politiky západního světa poslední dekády. Ve výběru se objeví hrané filmy a dokumenty vztažené nejen k událostem 11. září 2001, ale také díla analyzující střet dvou dominantních světových náboženských systémů a ideologické koncepty obou stran konfliktu ve vztahu k reprezentantům moci i obyčejným hrdinům. Nedílnou součásti sekce 11. září a hrozba terorismu bude bohatý odborný doprovodný program sestávající z panelových diskuzí, přednášek a prezentací.
Třetí republika v československém filmu (1945-1948)
Sekce předkládá divákovi reprezentativní vzorek snímků, které byly natočeny v prvních třech letech po zestátnění filmového průmyslu, v čase relativní svobody, v době předúnorové. V letech 1945 – 1948 u nás vznikl pozoruhodný výčet velmi ceněných filmů, které svědčí jednak o kvalitě soudobé kinematografie, jde ale také o jedinečná svědectví o problémech poválečného Československa. Doprovodný program sekce (besedy, přednášky) se bude soustředit na historickou rekonstrukci zmíněného období a na jeho reflexi ve filmu a produkci Československé televize.
|
Retrospektivy
Kinematografie meziválečného Československa je stále v zahraničí ztotožňována hlavně se jménem režiséra Gustava Machatého a s jeho již legendárním titulem Extase uvedeném ve slavnostní premiéře v Praze na počátku roku 1933. V dosažení tohoto výjimečného postavení se zúročily Machatého ambice prosadit se profesionálně v mezinárodním kontextu a pevné přesvědčení, že film navzdory komerčním aspektům své existence by měl být především uměleckým dílem. Přehlídka tvorby Gustava Machatého zařazená do programu LFŠ při příležitosti letošního 110. výročí režisérova narození nabídne možnost sledovat postupnou proměnu filmařova autorského stylu charakteristického mj. mimořádným citem pro výtvarnost kinematografického obrazu.
Majitel šesti režisérských a scenáristických Oscarů Billy Wilder byl daleko víc, než jen mistrem komedie. Právě jeho neuvěřitelný rozsah, postihující např. i válečné drama, romantickou komedii, film noir, thriller i psychologické dramata, ho činí neporovnatelným mistrem žánrového filmu – a nejen to. Ať už se Wilder pohyboval na poli kteréhokoliv žánru, dokázal mu vtisknout konzistentní světonázor a hloubku, dalece přesahující běžné představy o žánru. LFŠ ve své retrospektivě postihuje jeho tvorbu od němých počátků, přes scenáristické počiny až k jeho legendárním i méně známých titulům.
Jedním z mála polských filmařů, jenž získal opravdový světový ohlas, byl Krzysztof Kieślowski. Nebýt jeho předčasného úmrtí před patnácti lety, oslavil by v tomto roce své sedmdesáté narozeniny. Jeho tvorba přesáhla území rodného Polska a obzvláště pak jeho „francouzská tvorba“ upozornila na jeho nezpochybnitelný talent. Výběrová retrospektiva, jež představíme na letošním ročníku LFŠ, se však zaměří na jeho dokumentární tvorbu a hrané snímky řazené mezi filmy tzv. „morálního neklidu“. Neopomeneme ani jeho televizní opus Dekalog. Nabídneme tak divákovi jedinečnou možnosti, jak se seznámit s tím, co ve spojitosti s Kieślowského tvorbou bývá často opomenuto.
|
|
Pravidelné cykly
Sekce film a živá hudba každoročně představuje kolekci (převážně) němých snímků s nově zkomponovanou živou hudbou předních českých i zahraničních umělců. Vedle hudebních doprovodů připravených pro konkrétní tituly jsou tak představeny i nově nastudovaná provedení mnohdy netradičního pojetí živých hudebních vystoupení k němým filmům. V roce 2011 bude v sekci představena část retrospektivy režiséra Gustava Machatého a kolekce filmů německého klasika Ernesta Lubitsche.
Návštěvníci LFŠ 2011 budou usazeni do ulepených sedaček pokleslého kina tokijské čtvrti Roppongi a na plátně se jim představí kolekce deseti klasických děl žánru japonských soft-erotických filmů, tzv. „pinku-eiga“ („pink film“, „růžový film“). Výběr bude zahrnovat elementární díla žánru vzniklá v průběhu pěti dekád, od šedesátých let minulého století do současnosti. Diváci se mohou těšit na filmy mistrů erotické subverze Koji Wakamatsua a Noboru Tanaky, ve výběru se objeví takové perly žánru jako Milenci jsou mokří, Sekretářka: Sekret lásky nebo Tokio X Erotica.
Asociace českých filmových klubů je hlavním pořadatelem Letní filmové školy, ale také klíčovým distributorem klasických a artových filmů v České republice. Od roku 2010 tvoří v programu LFŠ filmy AČFK samostatnou sekci, která představuje jak filmy uvedené v uplynulé sezóně, tak nové distribuční počiny. Zástupci filmových klubů i diváci LFŠ tak mohou v Uherském Hradišti navštívit přednostně uváděné předpremiérové filmy, které vstoupí do distribuce až na podzim téhož roku. AČFK se jako distributor zaměřuje především na klasické a archivní filmy, samostatnou linii pak tvoří současná artová produkce s přihlédnutím ke klíčovým autorským osobnostem. K vidění budou na LFŠ mimo jiné paradokument Exit Through the Gift Shop přední streetartové legendy Banksyho, nebo poslední film maďarského génia Bély Tarra Turínský kůň.
Potvrzení hosté LFŠ 2011
Legenda finského i skandinávského filmu Aki Kaurismäki je tvůrcem, jehož filmy se v České republice setkávají s mimořádným ohlasem. Mistr minimalistických tragikomických příběhů plných melancholie, černé kávy, pohnutých osudů a rock´n´rollu přijede na LFŠ představit kompletní retrospektivu svých filmů, včetně novinky Le Havre. Retrospektiva bude pokrývat celou Kaurismäkiho tvorbu od debutu Zločin a trest, přes „trilogie pracující třídy“ (Stíny v ráji, Děvče ze sirkárny, Mraky odtáhly), přes sérii s „leningradskými“ komediemi až po snímky s metažánrovými postupy – Smlouva s vrahem, Juha nebo Muž bez minulosti.
Emir Kusturica, bosenský filmový kníže, režisér a majitel vesnice Drvengrad, kde pořádá vlastní festival, je českým divákům známý svými třeskutými balkánskými tragikomediemi a podobenstvími (Dům k pověšení, Arizona Dream, Underground, Černá kočka, bílý kocour). Kusturica vystudoval společně se svými jugoslávskými kolegy (Zafranovič, Paskaljevič) pražskou FAMU u profesora Vávry, začátkem 80. let debutoval s filmem Vzpomínáš na Dolly Bell? s formanovským a passerovským nádechem. Za filmy Otec na služební cestě a Dům k pověšení získal cenu za režii a za Underground Zlatou palmu v Cannes. Od konce 80. let také vystupuje jako kytarista skupiny No Smoking Orchestra, která složila hudbu k populární fresce Černá kočka, bílý kocour a představí se také na Letní filmové škole.
Vystudovaný dokumentarista Robert Sedláček (1973) pochází ze Zlína, v devadesátých letech začal studovat Katedru dokumentární tvorby na pražské FAMU. Po sérii úspěšných dokumentů mapujících českou politickou scénou i stíny minulosti (Cesta k moci, V hlavní roli Gustav Husák) natočil překvapivě vyzrálý hraný debut Pravidla lži (2006). Sedláčkovy sžíravé komentáře bizarnosti a furiantství české povahy a společenské méněcennosti – Muži v říji, Největší z Čechů – dokazují schopnost postihnout bezmocnost života s nečekanou aktuálností a vynikajícími hereckými výkony dvorních herců. V letošním roce se jeho filmografie rozroste rovnou o dva tituly – Rodina je základ státu a televizní film Sráči.
Dan Pita je, společně s Lucianem Pintiliem, považován za nejzásadnější postavu rumunského filmu 70. a 80. let. Filmy tohoto příslušníka „generace 70“ byly uvedeny a oceněny na významných světových festivalech včetně Benátek a Berlína.
Rodák z rumunského Temešváru patří mezi nejosobitější světové představitele autorského dokumentárního filmu současnosti. Oceňována je především jeho trilogie věnovaná tématu pádu komunismu, kterou Ujica v loňském roce završil radikálním tříhodinovým dokumentem Vlastní životopis Nicolae Ceauşesca, mapujícím celé období vlády rumunského diktátora bez jediného slova komentáře.
|
|
Odborný a doprovodný program
Součástí nezaměnitelného charakteru Letní filmové školy je i odborný a doprovodný program, který nabízí divákům pozornější a hlubší pohled na jednotlivá témata i nahlédnutí do jiných uměleckých sfér. Pravidelnou součástí odborného programu a setkání se zahraničními i domácími hosty jsou moderované Lekce filmu (masterclass) předních hostů LFŠ, kteří diváky seznamují se svým autorským přístupem i tvůrčím světem.
Filmová témata a sekce LFŠ jsou doplněna přednáškami, besedami i panelovými diskusemi, které dopomáhají vytvářet kontext – klíčovým tématem LFŠ 2011 je kurátorství filmu, které je součástí diskusí o zpřístupňování archivních snímků již řadu let, v českém kontextu ovšem tato diskuse zcela chybí. Vedle kurátorství filmu představíme v odborném programu také soustředěný blok přednášek věnovaných budoucnosti artové distribuce v Čechách.
Doprovodný program
Bohatý doprovodný program představí samostatný koncertní stage s hudebním programem každý den LFŠ. Divadelní program bude soustředěn do stanu divadla DNO, který nabídne řadu divadelních představení a performance (slam poetry). Doprovodné výstavy představí tematicky vztažené výtvarné doplnění filmových sekcí, ale také samostatné výstavy konkrétních osobností výtvarné scény. Na rok 2011 připravujeme výstavu k retrospektivě Krzysztofa Kieślowského. Součástí doprovodného programu bude také pětidenní workshop situační fotografie, který povede světoznámý fotograf Karel Cudlín (mimi jiné časopis Respekt). Přihlášky na workshop je možné najít na www.lfs.cz.
Koncert The No Smoking Orchestra
Vrcholem programu bude koncert kapely The No Smoking Orchestra Emira Kusturici v neděli 24. 7.!
TNSO vystoupí v neděli ve 22 hodin v areálu Studentského náměstí (VŠ koleje), jedenáctičlenná kapela v čele s Doktorem a s kytaristou Emirem Kusturicou představí klasické skladby z alb Unza Unza Time nebo soundtracku k filmu Černá kočka, bílý kocour, ale hlavně zavede posluchače do krajiny balkánského šramlu. Předprodej lístků bude zahájení 5. dubna v síti Ticketpro a Ticketportal, ceny lístku v předprodeji jsou 290,- Kč (+ poplatky), 390,- Kč na místě a 190,- Kč pro akreditované na LFŠ.
Počátky kapely The No Smoking Orchestra sahají do raných 80. let, ve kterých vznikla punková skupina Zabranjeno Pušenje (Kouření zakázáno), která během celé dekády prodala na území bývalé Jugoslávie stovky tisíc nahrávek. V roce 1986 přichází do skupiny Emir Kusturica a v roce 1994 se jméno skupiny překládá do angličtiny, čímž vzniká současný dvojsmyslný název The No Smoking Orchestra. Skupina získává celosvětový věhlas díky hudebnímu podkresu hned několika Kusturicových filmů, především pak zběsilé balkánské grotesce Černá kočka, bílý kocour. V současnosti kapela koncertuje po celém světě a pravidelně vyprodává nejprestižnější haly a festivaly.
