DVD MINI RECENZIE

FILM - POD KONTROLOU. Monty Pythoni ve svém asi nejlepším bijáku Život Briana dali hezký návod k tomu, jak přistupovat k životu, prostřednictvím legendární scény, kdy odsouzení na kříži, připravení na ukřižování, zpívají sborově: "Vždy se dívej na život z té lepší stránky." A teď si představte, že by někdo k tomu dřeváři na kříži přišel s nabídkou, že být spasitel je na nic, když musí k tomu člověk umřít a prostřednictvím své smrti vykoupit hříchy ostatních, a nabídl mu možnost, že by jeho smrt byla fingovaná a na nebi by se za něj teroristickými útoky a povodněmi či hurikány bavil někdo jiný, s podobnou úchylkou a smyslem pro zábavu/humor. Něco podobného se stalo hlavnímu hrdinovi Pod kontrolou, který měl tu smůlu, že zabil několik členů ruské mafie a šel na křeslo, ale přišel k němu, spolu s teology řečeno, Ježíš (Williem Dafoe - představitel Krista v Posledním pokušení), který se tváří trochu jako zelený skřet ze Spider-Mana, a nabídl mu možnost, že by ho vyléčil z "asociálnosti" pomocí léků "na uklidnění". A po sérii testů, které dopadnou více-méně úspěšně, je "subjekt" připraven na vypuštění do světa, kde si najde hezkou "zajíždějící", docela obstojně placenou práci, narazí si mexickou pracovnici, která ho zaměstnala, jenže minulost ho, jak již to v podobných filmech bývá, dostihne... stejně jako rána boží a trest z milosti... Snímek Pod kontrolou vychází z docela zajímavé základní premisy, která trpí tím, že byla již několikrát v různých variacích a obměnách nesčetněkrát zpracovaná, hlavně co se týče seriálu, a tudíž na Pod kontrolou jakožto nezávislém snímku v tom nejlepším slova smyslu je k dobru to, že staví když ne na převratných trikových efektech a překvapivých zvratech (ty dva na závěr jsou předem předvídatelné, příznačné pro levicové smýšlení) na hereckých výkonech a budování atmosféry. A když jsem u "záporů", je nutné zmínit, že se zde objevuje "symbol Muže bez stínu", kdy se první laboratrní slušná půlka musí násilně a okatě překotit do poměrně nezáživné a rutinní druhé časti, i když zde to není tak násilné a do očí bijící...

Ray Liotta a Willem Dafoe, oba herci, kteří si zahráli hlavní role ve filmu Martina Scorseseho (Dafoe - Poslední pokušení Krista, Liotta - Mafiáni) a kteří začali hrát skoro ve stejnou dobu a jsou i stejně staří, rozehrávají ve filmu opravdový herecký koncert, založený na jemných, velice drobných a detailních odlišnostech, co se týče pohybu a držení těla, či výrazu ve tváři a hry s oči, kdy překvapivě Liotta přehrává známější hollywoodskou star Dafoea ve společných scénách. (Ale za zmínku stojí i Michelle Rodriguezová, která také velice dobře sekunduje ústřední dvojici, i když je její postava bohužel jen hrubě načrtnutá a málo rozehraná tak, jak by film potřeboval.) Ty jim ovšem kazí scénář a režie, která sice dává jistou dynamiku sporadickým akčním scénám a přesnému nasnímání kameramana, ale to nepomůže v této veskrze průměrné až mírně nadprůměrné přehlídce klišé, kdy se postupuje podle schématického vzorce (zuřivost-lítost-vztah-animálnost...), diváky předem předvídatelného, a všechny "hezké scény" jsou podbarveny milou hudbou a jízdou v autičkách v lunaparku (obměna za lodičky, malé plus), ty "ošklivé" se naopak odehrávají v noci za podkresu hudby, která až nehezky připomíná hlavní motivy z jiných thrillerů, ať již těch novějších, nebo těch poměrně starších… Pod kontrolou má hlavní problém v tom, že nejdříve ukolébá diváka k spánku naprosto předvídatelnými scénami, a poté se to snaží zachránit akcí a rychlým střihem, což ale předchozí hodince a čtvrt nepomůže v dodatečném nabytí "drajvu", když se ani v poslední části režisér nenamáhá s něčím takovým jako je vpumpování adrenalinu do žil a jenom kopíruje známější akční kousky, seč se mu to daří docela obstojně a podává to neiritujícím způsobem (nejedná se tedy o vykrádání, pouze o zřetelnou inspiraci). Slovy Monty Pythonů by se dal snímek Pod kontrolou, slušně odvedené řemeslo, ale naneštěstí nic víc, zhodnotit následovně:  "Nuda, nuda, šeď, šeď, občas záblesk slunce nad horizontem."

DVD - POD KONTROLOU: Provedení disku je poměrně obstojné vzhledem k tomu, že se jedná o film, který se k nám rovnou dostává na digitální nosiče a videokazety. Menu je velice zdařilé a hezky graficky řešené, to samé se dá říci o obalu, který slibuje něco jako Kubrickův Mechanický pomeranč, ale výsledek se spíše blíží televiznímu filmu. Obraz stejně jako zvuk neohromí, je zde patrný mírný šum a ostrost na tom není zrovna také dvakrát nejlépe, zvuk je nevýrazný v akčních sekvencích, ale dialogy jsou bezproblémové. Bonusy se sestávají z upoutávky na film a film o filmu, který není moc dobré si pouštět před samotným snímkem, vlastně není dobré si ho pouštět vůbec, protože se jedná o typické propagační a blábolivé žvásty, kdy se všichni pochvalují a se všemu se dobře spolupracovalo. Kéž bych jednou slyšel někdy průpovídku „režisér je debil, vůbec jsem nevěděl, co po nás chtěl, kameraman je epileptické pako a herečka je evidentně ku…“příkladu. :-) 

FILM - METRO, natáčené přímo v Londýně, je velice atmosferický horror-slasher, který se od podobných vyvraždovaček liší hlavně tím, že je kladen důraz na prokreslení postav (ač většina strašidelných scén je založena na "lekačkách"), přičemž samozřejmě nechybí potřebné děsivé ingredience jako jsou stísněné prostory, havěť a vyšinutý znetvořený magor s dranždírákem v ruce. Ale nejedná se rozhodně o typickou teenagerovskou vyvraždovačku či poučenou popkulturní hru s divákem a jeho intertextuálními znalostmi, i když několik vztyčných prvků zde je (hlavní hrdinka přebírá na závěr otěže do svých rukou, "černoch musí vždy umřít jako první" apod.), protože debutující mladý tvůrce, zjevně poučený všemi starými klasickými hammerovskými horrory a zvrhlými polo-amatérskými úchylárnami z 80. let, ví, že se člověk nejvíce bojí toho, co vlastně skutečně nevidí. A alespoň po první třetinu filmu udržuje hlavní zrůdu v temných uličkách metra, ovšem když se s pravou podobou hlavního záporáka vytasí, nastává spíše nutné zklamání a nechtěná komičnost, atmosféra se najednou z ničeho nic vytratí a přicházejí na řadu pořádká jatka, kvůli kterým si biják zaslouženě vysloužil kritiku na zbytečnou násilnost filmu. Problematičtější je to s tím, že k „metropatovi“ (opak metrosexuála, „člověk“ žijící v metru, se značně psychopatickými sklony) máte cítit lítost, jenže ono to nefunguje vzhledem k tomu, že je prokreslení jeho postavy naprosto minimální, založené na pudové potřebě, a moment, kdy si vezme nůž do ruky a začne kuchat oživlou bezdomovkyni, je také moment, kdy Metro přechází do další laciné variace na kočku a myš, kdy hlavní obětí má být Franka Potenteová, která hraje další hlavní roli ženy, v níž převážně utíká. Metro je tak ve výsledku film, který akorát demonstruje velké promarněné šance, ale jsem si vědom toho, že takové fanoušky hororu by mohlo potěšit a příjemně je vylekat a mírně i znechutit, i když v něm nehraje Daria Argentová, nejedná se o další sociální kritiku a celé to stojí na tom, že málokdo ví o tom, že se metra nezamykají, a pokud ano, je tam detektor, díky kterému je možné se z nich dostat ven.

DVD – METRO: U podobných filmů, které se převážně odehrávají v noci, je velice důležitý obraz, kdy záleží na tom, co divák z filmu vůbec bude mít, a zde doporučuji nastavit si pro jistotu větší jasnost obrazu, protože některé scény se ztrácejí. Na adresu zvuku nemohu mít snad žádnou zásadní výtku, na poměrně nízkorozpočtový snímek jsou zde úžasně využity zadní kanály a zamrzí akorát nulová lokalizace bonusů, které jsou v tomto případě docela zajímavé, ať již se jedná o půlhodinový detailní dokument o filmu, který je sice přehlídkou mluvících hlav, ale hlav, které mají co říct, nebo čtvrthodinových rozhovorů dovysvětlujících pozadí vzniku a přijetí filmu, nebo alternativní úvod a závěr v podobě obrázkového scénáře s povídáním režiséra.  

FILM - CARLITOVA CESTA: ZROZENÍ GANGSTERA je naprosto průměrný a ničím nevybočující nízkorozpočtový film (stál 6 mil. dolarů a točil se celý jeden měsíc), což je zároveň jeho klad i zápor. Na obalu kazety a disku sice stojí, že se jedná o film „od producentů Zjizvené tváře a Carlitovy cesty“, ale to není pravda už proto, že režisér (Zrození gangstera je jeho druhý celovečerní počin) Michael Scott Bregman žádný z těchto klasických gangsterských kousků neprodukoval, pouze je pokrevně spřízněn s člověkem, který produkoval De Palmovu klasiku s Alem Pacinem v hlavní roli a nepostřehnutelným Seanem Pennem ve vedlejší, ovšem působil jako asistent střihače, kdy začínal právě na Zjizvené tváři, takže se nám kruh hezky uzavírá. Režii filmu, který není sequelem (pokračováním)  De Palmova opusu, ale prequelem (předpokračováním), odehrávajícim se v 60. letech, zvládl poměrně obstojně přes nízké finance a hlavně úspornými prostředky dokázal navodit atmosféru 60. let docela věrně. Vzhledem k rozpočtu je pochopitelné, že se zde neobjeví takové hvězdy jako Al Pacino, kterého vystřídal „pouze“ slušný Jay Hernandez, tudíž vyčítat snímku něco podobného je naprostá hloupost. Nad čím mi ale zůstává rozum stát, je to, že když se zde jako jediný objeví herec z předchozího snímku, jmenovitě Luis Guzmán, je obsazen do úplně jiné, i když ve své podstatě stejné role (taktéž se jedná o nohsleda). Mohlo by se také zdát, že ten, kdo viděl Brianův film, přesně ví, jak Zrození gangstera skončí, jenže není tomu tak a překvapivě se nedočkáme Carlita jdoucího do vězení, aby poté mohl z něj vyjít na začátku dalšího filmu a snažit se napravit (jenže na to je již pozdě). Tyhle a mnohé jiné výtky, které k filmu mám (nevyváženost tempa, zbytečná přehnaná a až křečovitá stylizovanost postav, necharismatická dvojice, ústřední pár bez potřebné chemie a také to, že se na rozdíl od knižních předloh, které psal zkušený soudce, ubralo na uvěřitelnosti), ale neznamená, že se nejedná o slušný videopočin, který ovšem v porovnání se svým věkově mladším bratříčkem pochopitelně sléhává.

DVD - CARLITOVA CESTA: ZROZENÍ GANGSTERA: Pokud jsem o filmu prohlásil, že vůbec ničím nevybočuje z průměru, to samé bohužel mohu napsat i o jeho zpracování na digitálním nosiči, kdy obraz vypadá televizně a je zde slabá paleta barev a i častá zrnitost, zvuk je nevýrazný až hanba a zvukové efekty zastírají ztišené dialogy a téměř neslyšitelnou hudbu, ale to plně vynahradí dokumenty, které jsou sice krátké, ale na druhou stranu opravdu zajímavé, a nepovedené a nezařazené záběry, které jsou nepřínosné, ale na druhou stranu docela zábavné… Přesto, pokud chcete nějakou gangsterku, radím vám si raději půjčit, či snad i koupit klasiku Krycí jméno Donnie Brasco (a bude tam i Al Pacino – spolu s metrosexuálem Johnnym Deppem), nebo poctivé snímky ala podfu(c)k či Sbal prachy a vypadni, nejlépe však nově vyšlý film s „novým Bondem“ Layer cake/Po krk v extázi (a po uši v hovnech :-)).

FILM - STEAMBOY je… ne, to nemohu, poslední dobou kouzelné slůvko „geniální“ značně nadužívám a když si uvědomím, že je navíc od geniálního (zde jsem nemohl jinak, to musí každý pochopit a prominout) autora Katsuhiro Otoma, který má na svém kontě dva z nejryzejších anime snímků odnože cyber-punk Akira a Metropolis, nemůžu jinak než říct o Steamboyovi, že sice není dokonalý, ale k dokonalosti mu chybí opravdu málo. Steamboye předchází pověst nejdražšího japonského (animovaného) filmu všech dob, který stál ohromných 22 milionů dolarů a jeho samotná realizace trvala dlouhých 10 let. Je nutné podotknout, že je to na tom filmu opravdu sakra vidět a nedá se na něj jinak než zírat s otevřenou pusou, protože je opravdu až puntičkářsky propracovaný do bezchybnosti a působí naprosto uvěřitelně. Jenom škoda, že film, který na začátku nasadí tak neúprosné tempo, po první třetině vypouští páru, stává se čím dál tím víc lineárnějším, emocionálně plošším a příběhově prostším, šitým na americké publikum, kdy závěrečné vyústění je poněkud moc happy a nutné ponaučení na konec příliš didaktické. Ovšem Steamboy nabere v poslední třetině opět znovu dech a jde do toho na plné koule, přichází povinná destrukce valné většiny města a Steve Jablonsky vytáhne velice stylový a obrazově úchvatný film svou orchestrální hudbou do úžasných výšin, které sice nesdílí s Akirou, spíše „pouze“ s Metropolisem, ale i tak se jedná o film, který zákonitě musí nadchnout i lidi, kterým vůbec nic neříká slůvko „anime“. Nutno také poznamenat, že převážně nelibě pověstný anglický dabing se u podobného filmu velice povedl vzhledem k hvězdnému hlasovému obsazení (mj. Alfred Molina či Patrick Stewart), dokonce jsem snad prvně v životě pocítil potřebu poslechnout si jiný než anglický film v dabované anglické verzi, protože k místu děje a „století páry“ se to vyloženě hodí. Vzhledem k tomu, že je u nás na trhu k sehnání ani ne to zásadní z anime (marně byste hledali oba díly velice smutného rozjímání o stáří a bezcennosti lidského života Ghost in the Shell, zato je zde nevyvážený Animatrix, kultovní Metropolis, kouzelná Cesta do fantazie bez originální zvukové stopy a vánoční snově-realistický film Tokijští kmotři Satoshi Kona, který nemá nic společného s mafií, ale s bezdomovci a dítětem), Steamboy je povinná koupě, bez debat.

DVD – STEAMBOY: Na disku nenaleznete český dabing, což je na jednu stranu i z jisté části dobře, a vlastně úplně všechno, co slibuje onen obal… tedy krom filmu samotného, že ano. Zapomeňte na japonské DTS, místo toho je zde hřmotné, ale v tichých scénách nevyrovnané anglické ozvučení, a velice „zajímavé“ titulky k filmu samotnému, které jsou opravdu nakrásně mimo a pokud neumíte obstojně anglicky nebo japonsky, doporučuji již zakoupený disk reklamovat (jako důvod uveďte lživost obalu v případě bonusů), protože titulky dělal nějaký opravdový „génius“. Jediným bonusem jsou zde upoutávky na 4 anime kousky, na dokumentární film o vzniku efektů či snad dokument o americké dabované verzi a detailní rozbor scén spolu s galeriemi tu nehledejte, je to Bonton, takže se ani téhle fušeřině nedivte. Jediný distributor, který přebírá materiály ze zahraničí, udává závažnou klamavou reklamu a ještě nedokáže normálně lokalizovat disk bez nesmyslností a gramatických chyb v překladu, jo, a na rozdíl od Intersonicu má peníze, takže mi nezbývá, než na závěr říct: „Styďte se, lidé z Bontonu, styďte se!“ Chudáci lidé, kteří uvěřili recenzím v zdánlivě na první pohled seriózním periodikám (Svět DVD, DVDMAG) a nakoupili si Steamboye s tím, že se jim dostanou do rukou dva disky, první filmový a druhý bonusový, s českým dabingem a japonskou DTS stopou.