DVD MINI RECENZIE 2

SAMETOVÍ VRAZI - FILM: S vyhlídkou toho, co nás v příštím roce čeká za nové české filmy, které se budou snažit svést na vlně úspěšné teenagerovské komedii Snowboarďáci, ke kterým mnozí slovenští recenzenti jistě budou muset přehodnotit po všech Expertech a Panicích, kteří jsou na nic své stanovisko (jako se tomu dělo u Prciček), jistě se budeme velice rádi vracet k filmům z roku 2005, které byly velice vyvážené a většinou opravdu povedené, významné v tom, že se jednalo o návrat dlouhou dobu pouze pro televizi točícího tvůrce Jiřího Svobody. Ten konečně prolomil onu bariéru ohledně toho, že u nás skutečně jde natočit kvalitní česká kriminálka, která moc kriminálkou není, protože je psychologickým  dramatem, výsledný film bude vypadat „cool“ a bude „hard“, přičemž videoklipová estetika a charakterové jednorozměrné postavičky nebudou křečovité a trapné. Je ale možné, že se ve vyprávění ztratíte kvůli nešvaru skoro každého nového českého filmu, tj. díky tomu, že se jedná o sestřih televizního seriálu ze tří hodin na sstrávitelné dvě pro kina, takže jistá jednání jednotlivých postav mohou vyznít zkratkovitě a bez potřebné motivace. Velikým pozitivem je to, že Svoboda nechtěl soudit a ani být katem, pouze podat jakousi reportáž, kdy ale musí v rámci závěrečné půlhodiny narazit na to, že se známým případem Orlických vražd pouze nechal inspirovat a netočí rekonstrukci, i když se to v některých scénách, hlavně těch vražd, může na jednu stranu zdát. Pokaždé ale když Svoboda klopýtne a snaží se být v rozporu s předhozím moc dokumentární či snad naopak sklouzává k podbízivosti či laciné kritice režimu, jsou zde kvalitní herci s vynikajícím Janem Dolanským, který – doufám – bude alespoň minimálně nominován za svou vedlejší úlohu psychopata s dvojí tváří na Českého lva, protože z jeho „Smolíčku Pacholíčku“ by se zdály zlé sny i Hannibalu Lecterovi. Za pozornost stojí i technická stránka filmu, která snad nebude také opomenuta, jenom škoda té problematiky se stopáží, toku filmového vyrpávění, které značně kolísá a také toho, že jedny postavy jsou naprosto nezajímavé a je jim věnováno spoustu času, druhé vybízí naopak k bližšímu prozkoumání a režisér na nich ulpývá velice krátkou dobu (nepřehlédněte však povedenou roličku Richarda Krajča, která potěší hlavně všechny odprůce „srdce propíchnutého parapletem“). 

SAMETOVÍ VRAZI - DVD: A máme tu další přelomový český digitální víceúčelový disk, kdy po prvním filmu v HDTV rozlišení (Choking Hazard), prvním dvoudiskovém vydání věnovaném bonusovému materiálu na druhém disku (Mazaný Filip) přichází další dvoudisk, tentokrát ale na druhém disku krom přídavků k filmu hlavnímu je i celovečerní televizní film režiséra Udělení milosti se zamítá, který zkoumá pod drobnohledem osudy lidí zmožených normalizační dobou a v kterém si zahrálo spoustu rolí spoustu lidí z pozdějších Sametových vrahů, kdy se taktéž jedná o zpracování kauzy vražd v Janem Dolanským v hlavní roli (ano, já vím, že v Sametových vrazích nehraje prim, ale rozhodně je nejzajímavější a divácky nejvděčnější, protože svinskou postavou). První dvouvrstvý disk je tak vyhrazen pouze na samotný film, který se dočkal nejvyšší možné kvalitya nezbývá než jenom dodat, že barevně profesionálně zvládnutý obraz a našlapané DTS se prostě povedlo. Na druhém disku je poté krom „hlanvího bonusu“ v podobě Udělení milosti se zamítá (ale v příšerné kvalitě bez možnosti přeskakování kapitol a jenom ve stereofonním zvuku a „televizním“ obraze) najdete ještě standardní film o filmu, ochutnávku z vystřižených scén, kdy zaujme – jak jinak – postava Dolanského a jeho první vražda, sbírka rozhovorů s tvůrcem a herci, která je pouze v audio provedení, slušný zástup profesionálně provedených, i když zdlouhavých upoutávek a televizních upoutávek + spoustu doplňkových textů o kauze a nakonec i biografie a filmografie, to vše na pozadí opravdu krásného menu, snad jednoho z nejlepších českých (hned vedle nápaditého Mazaného Filipa a stylového Choking hazardu).

STOPAŘŮV PRŮVODCE PO GALAXII – FILM: Je nějakou hloupou módou říkat o každé knize, která se má dočkat filmové podoby a má hojný počet fanoušků, že je nezfilmovatelná, ale jen o jedné to platí: Stopařově průvodci po galaxii Douglase Adamse. Není zde problém ve velkém zástupu postav, kontroverzní tématice či obtížně převeditelných nápadech na filmové plátny (leč!), ale spíše to, že Stopařův průvodce nemá příběh tak, jak jsme ho zvyklí chápat (pokud za příběh nepovažujete „Země má být zničena a můj nejlepší kamarád – toho času Afroameričan – mě zachránil přenesením do kosmu pomocí ručníku a vyklubal se z něj mimozemšťan“) a skládá se z velké spousty odboček a vsuvek, které jsou komické právě kvůli tomu, jak jsou napsané a na plátno prostě nepřeveditelné. Stopařův průvodce na druhou stranu nemá jednu podobu a zprvu se jednalo o rozhlasovou hru, později o knihu a až poté o seriál, který měl malý rozpočet, a tak spousta vtipů vyplývala z toho a tvůrci si s tím dovedli poradit až „montypythonovsky“. Filmového Stopařova průvodce sepsal sám Douglas Adams, který dal filmu nějaký dramatický oblouk, přidal milostnou línii, aby se mohlo mluvit o nějakém začátku a konci, výběr herců se opravdu povedl a látku do rukou dostal debutující videoklipař, který byl doporučen samotným Spikem Jonzem. Tento projekt mohl dopadnout buď geniálně, nebo naprosto katastrofálně, ale nikdo nečekal, že z toho nakonec vzejde počin, ve kterém jsou paradoxně nejlepší scény, kdy je nám předčítáno hlasem Stephena Frye ze skutečného Stopaře a který vypadá spíše jako studentský snímek, ze kterého čiší nadšení pro věc a snaha vzdát hold jedné literární osobnosti (snad nepřeháním) a zachovat potrhlého ducha předlohy, ale to všechno se povedlo jenom na půl. Nezbývá než použít vlastní fantazii a zamyslet se nad tím, jak by asi Stopařův průvodce dopadl v rukách Jaye Roache (Austin Powers I-III, Fotr je lotr I a II) nebo Ivana Raitmana (Krotitelé duchů I a II, Evoluce). Rozhodně ne tak bezzubě a impotentně...

Je moc hezké, že filmaři měli tolik nápadů a nenechali Průvodce utopit v záplavě digitálních triků a naopak přišli s poctivou ruční prací, jenže některé scény přímo křičí nepochopením či edovedením do konce a špatným načasováním (jeden příklad za všechny: předčítání vogonské poezie), naopak jsou zde – seč v malém množství – scény, které jsou přímo geniální a nevázané, lišící se od předlohy, ale vystihující její pravou podstatu. Stopařův průvodce po galaxii není ani tak špatným filmem, ani tak dobrým filmem, aby mohl být zbožňován či trhán na kousky, ale je pouze nezajímavý a nezáživný, což je asi to nejhorší, čeho se mohl Douglas Adams dočkat (naštěstí se toho nedočkal a umřel, pokud to není jeden z jeho sofistikovaných vtipů). Pro ty, kdož neznají knižní předlohu a chtějí normální hodnocení, snad jen věta: Je to něco mezi raným Lucasem a kterýmkoliv Edem Woodem, a to klidně i najednou, ale hraje tam Billl Nighy a Sam Rockwell + je to roztomile trhlé a poctivé řemeslo, jenom se na to prosím nedívejte po použití lehkých drog (a pokud to i tak risknete, prosím, napište do diskuze ne mně osobně, jaké Vám to přivodilo stavy... pokud to přežijete).

STOPAŘŮV PRŮVODCE PO GALAXII – DVD: Tvůrci se to snažili alespoň spravit na jednodiskové speciální edici, kterou naneštěsí vystihuje Marvinova glosa na zadní straně obalu: „Čekali jste dobré bonusy? Já tedy ne.“ Většinou se jedná o velice krátké ústřižky, které mají působit dojmem, že je toho na disku veliké množství, ale opak je pravdou a klasický film o filmu dá něco vědět o tricích a hercích, ale v osmi minutách toho zase moc nestihne. Vystřižené scény jsou 3 a jedná se spíše o záměrně nepovedené záběry z natáčení té které scény, takže se není divit přítromnosti 2 skutečně vystřižených scén, které ale bez komentáře působí zmatečně a nepochopitellně, za nepoužitý úsek se dá považovat i vtipná animace o neexistenci Boha. Překvapivě chybí povinná výbava v podobě upoutávek, ale je tu možnost zazpívat si s delfínky píseň „Sbohem, a dík za ryby“ a poslechnout si dva komentáře, které opravdu doporučuji Vaší pozornosti, protože první herecko-režisérský pobaví spoustou interních narážek a vtipným humorem, durhý od odborníků na Adamsovu tvorbu zase zaujme spoustou odkrytých aluzí. Menu je strohé a jednoduché, ovšem plní dokonale účel, film stejně jako bonusy má české, nikoli však slovenské titulky, kterým musíte odpustit v některých případech občasné běžné hrubky. Po zvukové i obrazové stránce se jedná o nadprůměrně zpracovaný disk, kdy dialogy jsou krásně čisté a dobře slyšitelné, zvukové efekty o sobě dávají dost často vědět a basy v akčních pasážích vykazují jistou, ač ne příliš patrnou činnost. Obraz  odpovídá novému filmu přepsanému na digitální nosič, čili bez zrn či jakéhokoliv šumu, s dobře zvládnutými nočními scénami a jen minimem měkčení a nečistot. 

SVĚRACÍ KAZAJKA -  FILM: Rozhodně nejpozoruhodnější kousek z celé dnešní nabídky mini-recenzí, může být zajímavý hlavně pro lidi, kteří se zajímají o alternativní tituly, mají rádi nádech sci-fi vyprávění, které je ale – obdobně jako Osudový dotek – ve své podstatě romantický film, který je jenom trochu složitěji vystavěný, a hlavně mají rádi žebra Adriana Brodyho, malé poprsí Keiry Knightleyové a vousy Krise Krisstophersona. Svěrací kazajka, které sráží nohy akorát konec, z kterého je hodně znatelné, že tvůrci pořádně nevěděli, jak to ukončit a co vůbec předtím točí, a to, že to samé bylo možno vidět jinde a o mnohé lépe třeba právě v Osudovém doteku nebo Donnie Darku, je příběh vyprávějící o muži postiženém od dob války v Perském zálivu, jehož dostane do rukou podivńský doktor, který ho léčí neortodoxními metodami zavření do „zásuvky“ na mrtvoly v kazajce, v níž má možnost cestovat časem, je expresivně videoklipově pojat a každý si na něj musí udělat názor sám (redakci rozdělil na polovinu, i když převažují negativní reakce).

SVĚRACÍ KAZAJKA – DVD: Na poměry HCE je velice překvapivé (nemile), že bonusy nemají české titulky, navíc když se jedná o opravdu zajímavý materiál, který poodkrývá docela dost ze samotného filmu se sestává se z půlhodinového filmu o filmu, ve kterém jsou k vidění i vystřižené scény, devítiminutového povídání o výtvarné stránce filmu a řešení motivu cestování a vůbec inspiračních zdrojů snímku a povinné upoutávky. Obraz má záměrně tlumené barvy a je vynikající v nočních scénách, což vynikne hlavně na úvodních záběrech, dodatečné zrno a neostrý obraz v jistých chvílích je pak určitě záměrem. Zvuk se po celou dobu filmu moc neprojevuje, dialogy a jejich srozumitelnost jsou v normě, seč by mohly být hlasitější a lépe slyšitelnější, a zvukové efekty jsou poměrně sugestivní, tudiž nedoporučuji se dívat na Svěrací kazajkuv noci.

ŠUP SEM, ŠUP TAM – FILM: Pomalu mě začíná chytat amok pokaždé, když slyším slovní spojení „teenagerská komedie“, což je (pod)žánř, na němž si vybili zuby i jindy skvostní a k zbláznění – sarkasticky – vtipní Britové. O to víc potěší, když se k nám dostane snímek s všeříkajícím názvem Šup sem, šup tam, na jehož zadní straně obalu stojí text ve stylu naznačujícím další uslintanou nechutnost, ale po založení disku do přehrávače a navolení potřebného nastavení v poněkud nevkusném a vulgárním menu se člověk dočká milého a ničím neurážejícího (ale také ničím nevybočujícího)  snímku začínajícího masturbací a končícího souloží. Samozřejmě zde nechybí snové fantazie, alkohol, peprné dialogy a nějaké ty nastavované komplikace k nutné (a postupem času i mírně nudné) katarzi, ale to vše je podáváno s vkusem a inteligencí, která tomuhle (pod)žánru není zrovna vlastní. Civilní výkony všech herců, s kterými je velice snadné se ztotožnit, protože se jedná o úplně normální lidi a nikoli věčně nadržená hovada, dobře vybraná a scénám vnitřní náboj dodávající hudba spolu s digitální kamerou činí Šup sem, šup tam poměrně realistickým, i když trochu zbytečným filmem.

ŠUP SEM, SUP TAM – DVD: U dánské komedie pro mladé se distributoři (Hollywood Clasic Entertainment – HCE) zrovna nepředali, ale důležité je, že krom zbytečných bonusů, které jsou v dnešní době povinností, ať se jedná o scestný trailer či milou fotografii, se povedl český dabing vystihující slang dnešní mládeže. Titulky jsou sice bez gramatických chyb a jsou i správně načasované, ale jsou na tento druh filmu přehnaně uhlazené a sofistikované.., i když je nutné přiznat, že si překladatel v některých (dobrá, ve většině :-)) případech poradil s překladem lépe. Vzhledem k podmínkám, za jakých Šup sem, šup tam asi vznikalo, zbývá zrnitý, ale ostrý a barevně dobře laděný obraz spolu se zvukem se srozumitelnými dialogy a průraznou hudbou i dobře slyšitelnými efekty označit za „adekvátní“.  

Na závěr jen dodatek, že podoba článku nnení ustálená a v diskuzi můžete podávat své návrhy, na které disky byste velice rádi viděli recenze (snažím se totiž věnovat i filmům, které jsou u nás skoro neznámé nebo vůbec neznámé a dostaly se k nám akorát na video a DVD trh), jestli by bylo lepší za kratičké hodnocení přidávat bodové hodnocneí filmu a disku (není problém tohle doplnit i u tohoto článku po jeho vyjítí, popř. alespoň v diskuzi). Příště bude v hledáčku Stephen Chow se svou bezchybnou (možná ta délka, vlastně „krátka“ je mínus) Kung-fu melou, generační geniální Tykwerův „videoherní“ biják Lola běží o život, typická biografie od režiséra Billyho Condona (Bohové a mosntra) Kinsey s Liamem Neesonem v lhavní roli, willisovský akční thriller Rukojmí či wendersovské drama o ztrátě snu Země hojnosti (a druhá polovina bude tajemstvím, abyste se měli na co těšit :-)).