|
ZÁKLADNÝ INŠTINKT NA 2DVD |
ZÁKLADNÝ INŠTINKT NA 2DVD |
Podle Rolling Stone našlapaný erotický thriller se skvělým Michaelem Douglasem se na dvou discích objevuje úžasný, psychologicky šokující Základní instinkt.
FILM: ZÁKLADNÍ INSTINKT by se dal šmahem odsoudit jako laciné a málo otevřené porno s vyzněním zaměřeným proti homosexuálům a lesbičkám, jež hází do jednoho pytle, ale v tom případě by to bylo porno zatraceně dobře natočené a bylo by s podivem, že ho mají rády i bisexuální feministky, které dokázaly, že protesty trvající celkem 18 dnů při natáčení byly zcela nesmyslné.
Nejdříve k technické stránce, která je naprosto precizní a bezchybná; zprvu k oscarovým nominacím (hudba a střih), tedy ke kategoriím, které filmu dodávají neskutečný spád i přes poměrně značnou délku (mírně přes dvě hodiny), protože bez hudby Jerryho Goldsmithe, sloužící celku a podkreslující snad každou scénu ve stylu Bernarda Herrmana, jíž si sice nezapamatujete tak jako tu v případě Total Recallu, sic si nebudete hudební motivy pohvizdovat z ničeho nic, a střihu, dodávajícím adrenalin a gradujícím skvělý příběh až do šokujícího závěru, by nebyl ZÁKLADNÍ INSTINKT tak svádivě žhavou a na druhou stranu zase vychytrale mrazivou podívanou., jakou bezpochyby určitě je
|
|
|
A to je vše prosím vystavěné na jednoduchém, ale chytrém příběhu na motivy knihy Richarda Osborna, kdy spisovatelka je obviněna z vraždy svého milence, rockera, protože stejně provedená vražda pomocí legendárního sekáčku na led je popsána v její knize, kterou použije jako alibi. A do toho svede ještě detektiva přezdívaného Střelec, který měl problémy s kokainem a pitím v minulosti, kvůli čemuž omylem zastřelil turisty při zátahu, protože spisovatelka píše knihu o detektivovi, který umře. Je to dostatečně zamotané a spletité natolik, že pokaždé, když si budete jisti identitou vraha, se objeví záběr, který vaše přesvědčení zvyklá a odpovědi na otázku nedostanete ani v závěru, který je dodnes vykládán všemi možnými způsoby. Scénárista Joe Eszterhas si umně pohrává se zažitými klišé, které naprosto vytěžil ve Flashdance, ovšem jeho další spolupráce s Verhoevenem, s nímž sdílí nahlížení na své postavy tak, jak ony myslí, nebyla vůbec slavná - přitlačilo se na banalitě příběhu, ubyla satirická nota a i mluva či chování hrdinů je jednodušší, a vznikl nejhorší film 90. let s názvem Showgirls, jenž se proslavil tím, že Verhoeven byl vůbec prvním tvůrcem, který si osobně přišel pro Zlatou malinu, již film získal za nejhorší herečku, novou hvězdu, režii, scénář, originální píseň a samozřejmě film.
Asi za to může atmosféra, která splňuje všechna pravidla těch starých filmů noir, kdy si pozdější režisér jednoho z nej. akčních filmů 90. let, Nebezpečné rychlosti, Jan De Bont, pohrál grandiózně s nasvícením a nádhernou kompozicí obrazu, hlavně co se odrazů od zrcadel týká. Ale není to jen technická stránka, která k nim upomíná, jsou to i postavy, dokonale ztvárněné Michaelem Douglasem a sexy chytrou a provokativní Sharon Stoneovou (které vysoké IQ věříte (sama herečka má ve skutečnosti IQ vysoké 154)), jež jsou v tomto komplikovaném a spletitém příběhu nejisté a hnané city, než-li rozumem (v případě postavy Michaela Douglase), nebo dokonale představují onu osudnou ženu zvanou femme fatale.
Dle mého závěrečného soudu se jedná o nejlepší film kontroverzního režiséra Paula Verhoevena, který měl vždy problémy s cenzurou ("...penis Michaela Douglase je pouze aktivní, nemá erekci..."), protože se zde dokázal zbavit svého neduhu, z něhož si vypěstoval přednost v podobě satirické výpovědi, a to toporných dřevěných hereckých výkonů. A to, že má rád práci "mistra napětí" Alfreda Hitchcocka, je setsakramentsky znát, protože ZÁKLADNÍ INSTINKT je geniální poctou jeho Vertigu, a to nejenom v prvním plánu, jako stejné vztyčné body v podobě mostu, snímání města, ale i v postavách a jejich oblékání apod. Kam se hrabe Brian De Palma, který se o to samé snaží již delší dobu... A ty nezapomenutelné scény, jako "nožka přes nožku", nepublikovatelné hlášky s hvězdičkou každou minutu a napětí ("thrill"), které by se nedalo rozbodat ani sekáčkem na led... Bezpochyby kult let 90., který skutečně není jen o tom jednom a nehodlám mu vyčítat jistou přehnanost zobrazovaného, která mohla škádlit puritánskou Ameriku, jak tak činili kritici, a jistou dávku neuvěřitelnosti, protože takový je přece každý thriller, jak tvrdí sám tvůrce Paul Verhoeven.
|
|
|
DVD: Ač se s tím nikde obal nechlubí, na DVD se Základním instinktem je necenzurovaná verze filmu, která je o pár sekund delší v úvodní scéně vraždy a také při "souloži století".
Anamorfní širokoúhlý OBRAZ byl remasterován a je to na něm značně znát, protože všechny barvy jsou dostatečně ostré a teplé, někdy až příliš lesklé a zářivé, a černá barva je zvládnuta perfektně. ZVUK je na tom ještě lépe, protože kromě originální zvukové stopy v 5.1., která je sice málo dynamická, ale má čisté dialogy a mohutný hudební doprovod s pár velice působivými akčními scénami co se týče zvukových efektů, je zde ještě velice detailní a dokonalé DTS s bezchybným pocitem výtečného prostorového obklopení; staromilce jistě potěší původní český neupmixovaný televizní dabing ve stereu s legendárním sprostým překladem. S titulky je to již o něco horší, protože se dost často zaměňují "jména" Střelec/Pistolník, navíc zabíjí většinu proslulých hlášek, jinak se jedná o téměř doslovný přepis dabingu do titulků. A vzhledem k tomu, že se jedná pouze o edici určenou pro Česko a Slovensko, zamrzí absence slovenských titulků.
Nejatraktivnějším bonusem z celého dvoudiskového vydání jsou jistě KOMMENTÁŘe, které opět jako v případě Total Recallu či Doors nejsou přeloženy, což zamrzí hlavně u velice zábavného povídání feministické kritičky Camille Pagliové, která je sama bisexuálka a Základní instinkt patří mezi její nejoblíbenější filmy vůbec. Navíc komentář slouží jako taková dodatečná obhajoba protestů homosexuálů a lesbiček proti vyznění filmu. Na to, že byste cokoliv rozuměli pánům Verhoeven a De Bont v další komentářové stopě můžete rovnou zapomenout, protože si stačí představit, s jakým zanícením mluví Quentin Tarantino o svých filmech a o filmech vůbec, k tomu si přidat velice silný přízvuk a máte docela dobrou představu o tom, jak se asi komentář režiséra (ten dominuje) a kameramana, kteří převážně hovoří o místech natáčení, ale nevyhnou se ani ožehavějším tématům jako jsou právě ony protesty, poslouchá.
Filmový disk završují upoutávky na tři vyšlé filmy z balíku Carolca (Total Recall, Rambo 3 a Univerzální voják) a dva, které se teprve chystají (Špinavá dohoda, Rudé horko), všechny bez českých titulek. Druhý disk je již česky titulkovaný s menšími pravopisnými chybami (hlavně co se týče mně/mě) a trpí klasickým krácením přeložených vět do titulkové podoby.
Nejlepším BONUSem na druhém disku je kratičké pětiminutové porovnání záběrů kinoverze s televizní verzí s názvem Televizní cenzura, kde musely být dodatečně upraveny a zjemněny jednotlivé dialogy, což je zábavné zvlášť při nepopsatelném předabování hlasů herců, který neodpovídá intonaci a ani pohybu úst, což vás při prvním zhlédnutí přídavku jistě dostane do kolen a budete slzet smíchy a svíjet se v křečích na zemi při hláškách typu "Někdy nepoznáš hovno od diamantu" vs. "Někdy nepoznáš hroudu od diamantu". V těch chvílích člověk docení možnosti DVD a hlavně uvedení necenzurované verze v originálním formátu.
Hlavním těžištěm disku je 24 minutový film o filmu nazvaný Blonďatý jed, který se klidně díky rozsahu svých témat může rovnat takovým dokumentům, jaké mají disky s Mlčením jehňátek či Hannibalem, ovšem pouze půlhodinová minutáž je bohužel znát, ale na druhou stranu se zde stihne vystřídat spoustu témat a člověk se nenudí. Ke slovu tu přijde režisér Paul Verhoeven, kameraman Jan De Bont, skladatel Jerry Goldsmith, producent Alan Marshall, střihač Frank Urioste, "dohlížeč" nad scénářem Gary Goldman či za Asociaci gayů a lesbiček (!!!) Jonathan Katz a Annette Gaudino, s nimiž byly natočeny úplně nové rozhovory ( z těch archivních jsou zde prostřihy hlavně na herce). Prvních deset minut je věnováno spíše vývoji scénáře (beze zmínky o knižní předloze) a obsazováním herců či porovnáním filmu s Vertigem a zajímavé vyprávění o dvou skladbách Jerryho Goldsmithe napsaných pro konec, druhých deset minut se zaobírá vší tou kontroverzí kolem filmu včetně protestů gayů a lesbiček v ulicích, vyzrazení pointy a následné návštěvnosti v kinech i přijetí kritiky. Nejzajímavější jsou ovšem krom prostříhávaných policejních archivních a televizních záběrů stále výpovědi o ožehavých kultovních scénách, kdy zaručeně pobaví, že všichni muži po natočení záběru na policejní stanici následně tvrdili, že Sharon Stoneová ukazuje nohy, ale ženy měly za to, že je na plátně vidět její vagína.
|
|
|
Hezkým doplněním ústředního filmu o filmu je dobový šestiminutový dokument Reportáž z natáčení, kde se dají najít nějaké ty kratičké záběry zpoza kamery a hlavně rozhovory s Michaelem Douglasem a Sharon Stoneovou o motivaci postav doplněné scénami z filmu a podbarvené hlasem vypravěče.
První čtveřici bonusů "nad nápisem" uzavírá položka Storyboardy, kde je pouze ve formě obrázkových scénářů jako slideshow podbarvené hudbou z filmu "postelová scéna". Zbylé tři scény ("milostná scéna", "honička aut" a "vražda ve výtahu") jsou porovnáním storyboardu, který je přes celou obrazovku, s výslednou podobou filmu vpravo dole v strašně malém okénku, z něhož se nedá nic vypozorovat. Navíc "postelová scéna" a "milostná scéna" se od sebe liší jen tak, že ta "milostná" nemá navíc těch pár záběrů sekáčku na led zarážejícího se do těla.
Druhou čtveřici bonusů "pod nápisem" otevírá položka Kamerové zkoušky, v níž jsou - překvapivě - kamerové zkoušky dvou hlavních hereček, Jeanne Tripplehorn(ové) a Sharon Stone(ové), které mají dohromady celkem 9 minut a zábavné je na nich to, že stejně jako třeba při Muži beze stínu předehrával gorilu samotný režisér Paul Verhoeven, i zde zaskakuje za postavu Michaela Douglase. Jeanne Tripplehorneová je zkoušená pouze na jedné scéně, v níž se odkrývá, že spala s podezřelou, a Sharon Stoneová je testována hned na třech celých scénách, mezi něž patřilo "Vyjednávání", "Střelec" a "Věř mi".
Zbytek výbavy již není tak zajímavý a jedná se spíše o klasickou výplň disků. První v podobě dvou upoutávek v Trailerech, z nichž jeden, dvouminutový je určený pro kina a druhý je spíše televizní půlminutovou upoutávkou zajímavou tím, že jsou v ní citace z dobových hodnocení časopisů. ("Základní instinkt je úžasný, psychologicky šokující." "Od Osudové přitažlivosti se dobrý thriller neobjevil." "Michael Douglas je skvělý." "Podle Rolling Stone našlapaný erotický thriller.")
Ve Fotogalerii je pouze 25 fotek převážně v černobílém provedení, kde jsou zachyceni jak herci, vždy z filmu a osobní momentka, tak záběry z natáčení.
Bonusovou náplň druhého disku zakončuje další statický přídavek v podobě Biografie herců a tvůrců, která se ve dvou případech (Sharon Stone a Paul Verhoeven) shoduje s tím, co je napsáno na disku k Total Recall, stejně jako jsou obdobnou formou dělány třeba obrázkové scénáře a jejich porovnání.
Závěr:
Pobuřující a legendární kultovní film, zatím nejlepší dílo Paula Verhoevena je na obrazově silně nadprůměrném a zvukově dokonalém disku s několika opravdu velice zajímavými bonusovými materiály, které jsou navíc u druhé placky zcela přeloženy, za vzhledem ke kvalitě a kvantitě přiměřené ceně.
FILM:10/10
DVD: 9/10
