PREVIEW: MNÍCHOV

O filmu

„Pamatuji si, jak Mark Spitz vyhrál všechny ty medaile a druhé ráno jsme se vzbudili, zapnuli televizi a v ní byl Jim McKay, který hlásil, co se stalo,“ vzpomíná producent Barry Mendel. „Celá naše rodina byla najednou jako přikovaná k televizi. Strávili jsme celý den sledováním těch událostí a už tehdy jsem věděl, že na tuhle věc svět nikdy nezapomene.“

Vzpomínky na události z Mnichova 1972 Mendela už neopustily. Čím více detailů se o celé věci dozvídal, tím častěji se mu honila hlavou. Proto se začal zabývat myšlenkou natočit napínavý thriller o nejméně známé, avšak velmi kontroverzní části celého příběhu.

Mendel projekt vyvíjel po čtyři roky. Když o něm řekl Kathleen Kennedy, s níž dříve pracoval na thrilleru Šestý smysl, oslovila s tímto námětem Stevena Spielberga, který se nakonec rozhodl, že Mnichov natočí hned po apokalyptickém blockbusteru Válka světů.

Významným momentům ve světových dějinách se Spielberg věnoval už ve svých filmech Říše slunce, Schindlerův seznam a Zachraňte vojína Ryana. K tomuto filmu jej přitahovala skutečnost, že jeho námět vzbuzoval velmi aktuální otázky o dění v současném světě, a také fakt, že o jeho hlavním tématu – jak tato tajná mise ovlivnila muže, kteří ji měli uskutečnit – se nikdy příliš nehovořilo.

Poté, co Eric Roth (Forrest Gump, Insider: Muž, který věděl příliš mnoho) napsal podle knihy Vengeance kanadského novináře Georgea Jonase pracovní verzi scénáře, oslovili Spielberg s Kennedy držitele Pulitzerovy ceny, dramatika Tonyho Kushnera, aby jej přivedl do finální podoby. Kushner nejdříve odmítal pouštět se do celovečerního filmu a k původnímu scénáři pouze připsal své poznámky, Spielbergovi se však nakonec podařilo jej přesvědčit a Kushner na tuto kreativní výzvu přistoupil.

Kushnerovým záměrem bylo zpracovat tuto látku bez jakéhokoliv jednostranného pohledu na věc – chtěl, aby film kladl provokativní otázky, ale nenabízel na ně žádné černobílé odpovědi. „Je to příběh plný paradoxů a rozporů,“ podotýká Kushner. „Je to také příběh o tajné operaci, takže není jisté, že se věci odehrály právě takhle – a asi ani nikdy nebude – proto jsme si dopřáli určitou tvůrčí volnost. Myslím si, že jsme s velkým smyslem pro nepřekrucování skutečností natočili film, který bych žánrově zařadil do historické fikce.“

Obsazení

Natáčení filmu začalo vyčerpávajícím mezinárodním hledáním herců, kteří by dokázali ztvárnit téměř 200 filmových postav, o nichž spletitý scénář pojednává – od slavných politických činitelů po tajné agenty, kteří pracují v přísném utajení. Vedoucí castingu Jina Jay, vyzbrojená pouze obecnou charakteristikou příběhu a příslibem práce se Stevenem Spielbergem, se vydala na dlouhou cestu okolo světa, v jejímž průběhu musela najít neokoukané a zajímavé tváře. Herecké obsazení nakonec sestávalo z herců, pocházejících z tak různorodých zemí, jakými jsou Alžír, Egypt, Řecko, Irák, Írán, Izrael, Jordánsko, Libanon, Maroko, Sýrie, Tunis, Jemen, Albánie, Rakousko, Francie, Německo, Polsko, Rumunsko, Španělsko, Švédsko, Velká Británie, USA, Kanada nebo Japonsko. Ve filmu si zahráli také místní herci z Malty a Maďarska, kde vznikla jeho drtivá většina.

Jádrem hereckého obsazení však bylo pět charakterově odlišných členů vražedného komanda. Avner, který se nečekaně stane vůdčí osobností jednotky, je jejím nejmladším členem a také jediným rodilým Izraelcem. Své zemi je hluboce oddán, ale ještě nikdy nebyl nucen někoho zabít. Roli Avnera chtěl Spielberg už od začátku svěřit Ericu Banovi, kterého si všiml ve filmové adaptaci slavného komiksu Hulk Anga Leeho.

Bana se začal na svou roli intenzivně připravovat. Seznámil se nejen se spoustou materiálů o celém mnichovském incidentu a životech agentů Mossadu, ale také složitou historií konfliktu na Středním východě. „Avner prochází velkým vývojem,“ říká herec. „Na začátku je člověkem, který je zjevně velmi rozčilen událostmi v Mnichově. Pak se stane mladým mužem, který je pověřen mimořádně závažným úkolem a musí se rychle naučit vést skupinu. Na začátku má určité pochybnosti o tom, co tým provádí, ale pak se stane něco zvláštního: stane se tvrdším. Zatímco se odhodlání zbytku skupiny tlumí, ubírá se Avnerův vnitřní vývoj přesně opačným směrem. Ke konci filmu jsme však svědky toho, jak začíná být v souvislosti s cestou, kterou se vydal, a tím, co se z něj postupem času stalo, stále více a více rozpolcený.“

Britský herec Daniel Craig, který se nedávno oficiálně stal v pořadí šestým filmovým Jamesem Bondem, si zahrál Stevea – vojáka původem z jižní Afriky, který je nejtvrdším a nejodvážnějším členem jednotky.

„Steve působí dojmem, že je velmi silnou osobností a má svůj osud pevně v rukou,“ říká Craig. „Stejně jako ostatní věří v tuhle misi, protože věří v Izrael. Věří, že v souvislosti s těmi ohavnými událostmi v Mnichově musí být podniknuta nějaká protiakce. A Steve měl vždycky ve zvyku jednat agresivně – skočí do všeho po hlavě a s důsledky se vypořádává až později. Ze začátku je proto ve svém živlu, ale později začíná v souvislosti s tím, co provádějí, psychicky trpět. A to mě na filmu zaujalo – je to nedokonalý člověk a vůbec nepočítá s tím, že jej začnou podobné pocity pronásledovat.“

Zatímco Brit Craig obsadil postavu Jihoafričana, francouzský herec a filmař Mathieu Kassovitz ztvárnil belgického člena jednotky Roberta. Robert je nejen talentovaným výrobcem hraček, ale také prvotřídním expertem na výbušniny. „Robert je velice zajímavou postavou, protože stejně jako všichni ostatní členové jednotky nepatří k trénovaným zabijákům,“ vysvětluje herec. „Je však velmi odhodlán hájit zájmy Izraele a proto si myslí, že je připraven bojovat za svou zemi a svá přesvědčení. K armádě se přidal během Šestidenní války a protože je výrobcem hraček a je velmi zručný v práci s drobnou mechanikou, stalo se jeho povoláním zneškodňování bomb. Není to pro něj ale nijak lehké. Pokaždé se nedokáže vyrovnat s násilím, které jejich činy doprovází. Přestože je součástí mise, k některým věcem se zkrátka nedokáže přinutit.“