PREVIEW: SPOJENEC |
PREVIEW: SPOJENEC |
Žádný detail není nedůležitý. Žádné vodítko není bezcenné.
V novém filmu společností Universal Pictures a Imagine Entertainment Spojenec se střetávají tři klíčoví hráči – Denzel Washington jako čerstvě povýšený detektiv, který musí překonat korupční skandál, Clive Owen jako vynikající zločinec, který převrátí naruby všechno, co jste si dosud mysleli o bankovních loupežích a Jodie Foster jako tajemná manhattanská žena, jejíž obrovská moc plyne z ovlivňování lidí.
Všechno začíná velmi jednoduše: čtyři lidé převlečení za natěrače nakráčí do rušné haly Manhattan Trust, banky na rohu Wall Street, která je pobočkou světové finanční instituce. Během několika sekund se banka stává terčem dokonale naplánovaného přepadení a jejích 50 klientů a zaměstnanců se bezděčně stává rukojmími extrémně promyšlené loupeže.
Na místo přepadení jsou vysláni vyjednavači newyorské policie Keith Frazier (Denzel Washington) a Bill Mitchell (Chiwetel Ejiofor), jejichž úkolem je navázat kontakt s vůdcem celé akce Daltonem Russellem (Clive Owen) a zajistit bezpečné propuštění všech rukojmích. Policejní oddíl úzce spolupracuje s kapitánem jednotky Emergency Services Unit Johnem Dariusem (Willem Dafoe) a všichni jsou přesvědčeni, že situace bude vyřešena poklidným způsobem a rukojmí budou brzy v bezpečí.
Věci ale nejdou podle plánu. Russell se ukáže být nečekaně zdatným protivníkem – chytrým, ledově klidným a s dokonalou kontrolou nad situací. Je vládcem loutek, který má připraven pečlivý plán, jak dezorientovat a zmást nejen rukojmí, ale také policii. Situace se stává extrémně vypjatou a Frazierovi nadřízení začínají mít obavy, zda je v jeho silách zabránit tomu, aby se vymkla kontrole.
Lupiči jsou oproti policii stále o krok napřed a daří se jim přelstít Fraziera s Dariusem na každém kroku. Frazierovo podezření, že se dala do pohybu mnohem větší věc, než si ostatní myslí, se potvrzuje ve chvíli, kdy se na scéně objeví Madeline White (Jodie Foster), vlivná žena s nejasnými záměry, která si vyžádá soukromou schůzku s Russellem. Na rychlé schůzce uvnitř přepadené banky má eminentní zájem také vedoucí správní rady banky Arthur Case (Christopher Plummer).
O co ale vlastně lupičům jde? Proč zatím nevyšel ani jeden pokus vyvést situaci z mrtvého bodu, ve kterém se ocitla? Frazier je přesvědčen, že někdo tahá za neviditelné nitky a mimo veřejné dění probíhají tajná jednání. Pouští se do riskantní hry na kočku a myš, jejíž pravidla se však neustále mění a v níž může mít jediný špatný tah katastrofické a smrtící následky.
O Filme
Oscarový producent Brian Grazer a na Oscara nominovaný vizionář Spike Lee se poprvé potkali před mnoha lety na předávání Cen Akademie. Lee byl tehdy, v roce 1990, nominován za film Jednej správně v kategorii nejlepší původní scénář, v níž byl Grazer nominován o pět let dříve za film Žbluňk! V průběhu let se několikrát setkali v očekávání, že se jim konečně podaří natočit společný projekt, ale schůzky nikdy nepřinesly kýžené ovoce.
Smůlu prolomil teprve strhující thriller Spojenec od scénáristického nováčka Russella Gewirtze, který Grazer zakoupil pro Universal Pictures. Během hledání režiséra, který by se dokázal s tímto chytře vymyšleným akčním dramatem poprat, jej napadl právě Lee.
„Russell Gewirtz pojal žánr bankovního přepadení svěžím a neotřelým způsobem. Ten scénář se mi velice líbil a opravdu se mi do toho chtělo. Psí odpoledne patří k mým nejoblíbenějším filmům a tenhle příběh byl současnou variací na stejné téma,“ říká Lee.
„Pro mě je hlavní originalita,“ říká Grazer. „Scénář ve mně musí vzbudit zvědavost. Na tomto příběhu mě zaujaly ty rafinované zástěrky – nikdo neví, proč se to všechno děje a později jsou všechna tajemství odhalena velmi uspokojujícím a překvapivým způsobem. Tyhle zvraty posunuly model filmů o bankovních loupežích úplně novým a zajímavým směrem.“
U filmu, na kterém pracovalo tolik talentovaných tvůrců a hereckých hvězd, by se dalo předpokládat, že scénář pochází z dílny zkušeného a renomovaného scénáristy. Opak je však pravdou – jedná se o prvotinu Russella Gewirtze, kterého potkalo nevídané štěstí: nejen, že se hned jeho první scénář dostal do stádia produkce, ale na výsledném filmu se také podepsaly uznávané hollywoodské špičky.
Po snaze uplatnit se v několika různých odvětvích strávil Gewirtz několik let v Evropě a Jižní Americe, kde podle jeho vlastních slov námět filmu vznikl. „Měl jsem ten příběh v hlavě tak pět nebo šest let, a pak do sebe najednou jeho stěžejní prvky začaly zapadat. Přišel jsem s tím nápadem za mým dobrým přítelem Danielem Rosenbergem [který se stal později vedoucím výroby], aby posoudil, jestli to stojí za to.“ Po více než roce práce na Gewirtzově scénáři Rosenberg předal hotovou verzi několika předním losangeleským agenturám. Jeden z agentů scénář zaslal společnosti Imagine a pak už to šlo jako po másle.
Grazer i Lee věděli, že zfilmování tohoto příběhu nemusí být vzhledem k jeho propracovanosti a neustálým překvapením nijak jednoduché, proto si při výběru herců dali hodně záležet.
Spojenec je již čtvrtým filmem Denzela Washingtona, na němž spolupracoval se Spikem Leem – v minulosti spolu natočili dramata Nejlepší hráč, Mý lepší blues a Malcolm X, který Washingtonovi vynesl nominaci na Oscara. Washingtona zastihl začátek natáčení pouze týden po derniéře hry Julius Caesar na Broadwayi, v níž ztvárnil postavu Brutuse. Trochu překvapivě našel mezi těmito dvěma projekty určité paralely: „Shakespeare jsou v podstatě samé dialogy, což mi hodně pomohlo připravit se na Fraziera – v Russellově scénáři je jich totiž také požehnaně. Moje postava skoro nezavře ústa. Připadalo mi to, jako kdyby Brutus vyrazil do Brooklynu.“
Kromě Washingtona se v klíčových rolích filmu objevuje celá řada dalších prvotřídních herců – Clive Owen, Jodie Foster, Christopher Plummer, Willem Dafoe a Chiwetel Ejiofor. „Mluvili jsme o našich vysněných hercích a Spike vzal telefon a přímo jim volal. Zavolal Denzelovi, který mu na to kývnul hned. Pak zašel za Clivem Owenem, kterého získal také, a sehrál klíčovou úlohu i při obsazení Jodie Foster,“ říká Grazer.
Lee s kameramanem Matthewem Libatiquem i tentokrát využili techniky, kterou režisér s úspěchem uplatnil v několika svých předcházejících filmech – současné natáčení dvěma kamerami, které zabírají oba aktéry scény. Přestože má tato metoda zjevnou výhodu v tom, že lze najednou nasnímat všechen potřebný materiál a není třeba připravovat scénu na natáčení druhého herce, vyžaduje velmi zručnou práci s kamerou a spousta režisérů si ji netroufá použít.
„Dokáži si představit, že pro kameramana je tenhle způsob natáčení noční můra. Ale pro nás herce je to vynikající, protože to znamená, že jsme tam opravdu všichni. Nemusíte si představovat, že se něco děje za kamerou. Oba herci jsou na place ve stejném okamžiku, takže je to mnohem živější,“ pochvaluje si způsob práce Owen.
Lee se rozhodl prokládat dramatický děj filmu svědectvími rukojmích, která pocházejí z doby po přepadení, kdy se detektivové Frazier a Mitchell snaží s pomocí zaměstnanců a zákazníků banky poskládat celou mozaiku a odpovědět na základní dvě otázky: a) proč Russell se svým týmem neodcizil z Manhattan Trust žádné peníze a b) proč nejsou zloději nikde k nalezení. Přestože se může zdát, že tento nápad působí rušivě, daří se mu naopak udržovat pozornost publika po celou dobu filmu.
Hlavní část natáčení probíhala kompletně v New Yorku a zabrala necelé dva měsíce. Výtvarnou stránku filmu dostal na starosti zkušený veterán Wynn Thomas, který s Leem spolupracuje již od jeho nezávislého debutu Ona to musí mít. Za tu dobu již stihl dovést vzájemnou spolupráci s režisérem k takové dokonalosti, že si mezi sebou nepotřebují nic obšírně vysvětlovat.
Pro tento film musel se svým týmem navrhnout spoustu různorodých lokací – centrálu newyorské policie, mobilní operační centrum, vyšetřovací místnost, suterén banky (kde jsou drženi zajatci) a Frazierův byt.
Pro znázornění prostředí banky se filmařům podařilo najít v podstatě ideální místo – bývalou banku na Wall Street, která byla uzavřena a na jejím místě vznikl doutníkový bar. Thomase a jeho tým čekal náročný úkol – vrátit prostory do podoby, v níž by působily stejně velkolepým dojmem jako v době jejich největší slávy.
"Trochu jsme se zapotili, protože vhodné místo k natáčení scén z banky jsme našli až mezi posledními, a přitom bylo v podstatě nejdůležitější. Bez banky by nebyl žádný film. Nakonec to šlo ale velmi hladce. Natáčeli jsme v srdci Wall Street v zavřené bance. To bylo jako mít uprostřed téhle ulice vlastní studio,“ říká Spike Lee.